Článek
Osmadvacetiletá Brožková má společně s triumfem na klasické trati z loňského šampionátu u Olomouce už dvě zlaté medaile, což před ní žádný český ani československý orientační běžec nedokázal. Za legendu se však nepovažuje. "To snad ani ne," řekla v rozhovoru se spolupracovnicí ČTK. "Z obou titulů mám samozřejmě radost, ale neporovnávám se s nikým," uvedla závodnice SC Jičín.
Možná už za rok by mohla na světovém šampionátu v norském Trondheimu svoji sbírku zkompletovat, pokud vyhraje sprint. "Nemám za cíl vybojovat tituly ve všech disciplínách, i když by to bylo hezké," usmála se svěřenkyně trenéra Jana Kalendy. "Ještě nevím, které disciplíny si pro příští mistrovství světa vyberu, ale sprint to možná bude. Tak uvidíme," podotkla.
Medaile i ve štafetě?
Brožková doufá, že by se jednou mohla z medaile radovat také ve štafetě. Letos stejně jako loni finišovala pro páté místo. "Letos byla naše štafeta (k medaili) hodně blízko. Proto věřím, že příští rok by to už mohlo dopadnout," řekla. Poslední ženský štafetový cenný kov získalo kvarteto Cieslarová, Honzová, Kubatková a Novotná-Wagnerová v roce 1995 na MS v Německu, kde bylo třetí.
Úspěšnou sezónu chtěla Brožková uzavřít koncem září na Světovém poháru ve Švýcarsku. Před finálovým závodem byla na páté pozici s nadějemi na vylepšení celkového umístění, neboť poslední díl byl bodován dvojnásobně. Česká reprezentantka se však na jeho start nepostavila, protože v předposledním závodě uklouzla a zlomila si ruku. Proto klesla v celkovém hodnocení SP na osmou pozici.
"Samozřejmě, že mě to mrzelo, ale stanou se i horší věci," konstatovala Brožková. "Teď se těším, až si sundám sádru a budu moci používat zase obě ruce," řekla.
Ty bude potřebovat, protože nejen ráda "bloudí" lesem a hledá kontroly, ale rovněž cestuje po světě. Loni navštívili s přítelem Ladaku v severní části Indie, které se říká malý Tibet. "Nejnižší místo tam je 3500 metrů nad mořem a v těch tvrdých podmínkách k životu tam žijí úžasní lidé. V rámci kmotrovství na dálku tam podporujeme jednoho mníška ve studiu a ráda bych se tam podívala ještě jednou, třeba až vyroste," uvedla.
Tři týdny v Laosu
Letos se chystá na tři týdny do Laosu a zamíří rovněž do Kambodže. "V Laosu projedeme jižní část od Luang Prabangu dolů a v Kambodži se chystáme hlavně na Angkor Wat a pak k moři," plánovala rodačka z Rovenska pod Troskami, kam se dostane maximálně na deset víkendů v roce. "Nedávno jsem spočítala, kolik víkendů v roce strávím na závodech a soustředěních a vyšlo mi číslo devětadvacet."
Třetím rokem studuje postgraduální studium oboru Molekulární biologie, genetika a virologie na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Vrcholový sport s náročným doktorátem se jí daří skloubit i díky pochopení ve škole. "Školitel taky sportuje. A mojí výhodou je, že si mohu rozvrhnout čas, jak potřebuji. Proto většinou trénuji dopoledne a odpoledne a večer pracuji v laboratoři," řekla.
Úspěch znamená pro sportovce často i finanční benefity od sponzorů, možnost zlepšit si podmínky v klubu. V případě orientačního běhu to platí také, ale v mnohem menší míře. "Nic závratného to není. Tím, že nejsme olympijský sport, tak je problém sehnat podporu," řekla Brožková, která startuje ve Švédsku za klub Domnarvets GoIF.
