Rubriky:

Ostatní

Není prča přemlouvat klouby, aby ještě fungovaly, říká legendární žokej Váňa

11. října 2010 06:54

V poklusu vítěz Velké pardubikcé České pojišťovny Josef Váňa mířil v neděli na tiskovou konferenci. „Ale maximálně hodinu, musím na dopingovou zkoušku,“ říkal s úsměvem. Už mu bylo jasné, že ho nic nepřipraví o sedmý žokejský triumf.

 

Roman Vondrouš, ČTK

Jak hodnotíte těsný doběh letošní Velké?

Já myslel, že Tiumen vyhraje v pohodě, aniž bych ho musel mlátit. Marka Stromského jsem s Amant Grisem ucítil vlevo na poslední chvíli. Kdyby se běželo o pár metrů dál, skončilo by to asi v náš neprospěch. A protest? Kdyby to uznali, smál bych se tomu. Je věcí rozhodčích, aby posoudili, jestli tam bylo nějaké ublížení

Nechal jste soupeři dostatek prostoru?

Kolem mě mohli projít i dva koně. Ale měl jsem dřív vypálit, aby Tiumen vyhrál o pět délek a bylo by to jasné. Jsem takový, že koně hned nemlátím. Vím co to pro ně znamená.

Pomiňme protest, byl jste si v cíli jistý, že jste první?

Myslel jsem si, že jo. Ptal jsem se Marka, on říkal, že asi zvítězil, tak jsem si hned říkal. Hochu, vyhrál jsem já.

Cílová fotografie 120. ročníku Velké pardubické ukazuje, o jak malý kousek Josef Váňa s Tiumenem vyhrál.Cílová fotografie 120. ročníku Velké pardubické ukazuje, o jak malý kousek Josef Váňa s Tiumenem vyhrál.foto: Dostihový spolek

Jak se cítíte coby sedminásobný vítěz?

Úžasně. A já bych smutný nebyl, i kdyby to dopadlo obráceně. Užil jsem si to. Tiumen je stroj. Když jsem ho hnal do chyby, sám mi řekl, vole pozor, já si musím přidupnout nebo tak nějak. Co předvedl na Taxisu, bylo úžasné, je to chytrý kůň, nespadl snad nikdy. Je rozvážný, nespěchal ani tentokrát. S majitelem jsme to před dostihem probrali s tím, že když nám utečou, pomalu za nimi přijdeme. A zase to vyšlo.

Jan Hájek, majitel stáje Hřebčín Albertovec, zvažuje odvolání k dostihovému soudu Jockey Clubu proti výsledku Velké pardubické. Podrobnosti zde


V datu dostihu jsou jen nula, jednička a dvojka. Totéž obsahují čísla prvních dvou koní. Věříte v tomhle směru na nějakou numerologickou magii?

Pro mě je sedmička životním číslem, měli jsme ji s Vronským, když mám sedmičku, říkám si, že to nemůže dopadnout špatně, vždy přinášela lepší výsledky.

Po třinácti letech jste šel do dostihu jako obhájce. Jak moc to pro vás bylo těžké?

Moc ně, měl jsem z toho bžundu. A za lesem jsem viděl, že to není špatné, dokonce lepší než loni, měl jsem dost nadojíno.

Sedm máte i triumfů ve Velké. Máte nějaký vztah k osmičce?

Ne (úsměv)

Jak byste Tiumena srovnal s předešlými vašimi vítěznými koňmi?

Vronsky byl taky super, lehce jezditelný, akorát, že zdravotní problémy měl ještě horší než Tiumen. Železník byl náročnější, ale já byl mladý silný kluk. Sranda, dnes bych to s ním nedal.

Co s Tiumenem teď?

Půjde od garáže, po zotavení se bude chystat na další rok. Do Anglie teď pojedu s jinými koňmi.

Vítěz 120. ročníku Velké pardubické Josef Váňa s Tiumenem (vlevo) vbíhá do cíle. Zcela vpravo je v pořadí druhý Marek Stromský s Amant Grisem, uprostřed třetí Josef Bartoš se Sixteen.Vítěz 120. ročníku Velké pardubické Josef Váňa s Tiumenem (vlevo) vbíhá do cíle. Zcela vpravo je v pořadí druhý Marek Stromský s Amant Grisem, uprostřed třetí Josef Bartoš se Sixteen.foto: ČTK/Roman Vondrouš

Může vyhrát čtyřikrát třeba jako Železník?

Našlápnuto měli Peruán, Sixteen, Sagar, Registana... To je otázka budoucnosti, zdraví a konkurence.

Neměl byste větší radost, kdyby vás už porážel syn?

Ono to přijde, nebo taky možná ne. Už třeba nebude mít koho. Každá písnička jednou skončí. Ale i on to tentokrát zvládl velmi dobře. S Lirainem, který byl před pár týdny totální outsider (v cíli šestý). Přál bych mu, aby mě porazil. A jeho čas přijde.

Delší dobu nepršelo. Měl jste obavu z tvrdší dráhy?

Měl. Když jsme šli na start s Pepčou Bartošem jsme na sebe mrkli s tím, že to je hodně  tvrdý, že koně nic moc necválaj. Ale tady před časem pršelo opravdu hodně. Tam dole voda byla, jen zvršku se to vysušilo, ale pro zdraví koní to nebylo nebezpečné.

Vyhrál jste tu všelijak. S pádem, těsně i jasně. Jak by to ještě mohlo vypadat příště?

Třeba už opravdu nijak. Záleží na mém zdravotním stavu, není prča klouby přemlouvat, aby chvilku ještě fungovaly. Ti starší to znají není to žádná sranda.

Opakovaně jste si v minulosti postěžoval na obří zájem médií? Dokážete si představit ještě větší než letos před obhajobou?

A třeba z toho nebude nic. Vždyť mé koleno už loni mělo být operované, začíná pobolívat. mám tam bandáže. Pravda je, že s Tiumenem jsou skoky ladné, nepadá na hlavu, dá se to zvládnout. Co když ale přijde chyba, budu se muset víc opřít, začne to bolet. Nedojedu... To bych zklamal a mrzelo by mě to.

Jak se odměníte za výhru?

Kdyby mě paní pustila na 14 dní na slunko, byl bych rád. Když se prohřejete v tropech, to vás na tři čtyři měsíce nabudí. Organizmus je pak silný, tady bych asi začal brečet, že mě něco bolí.

Na koleno tedy dojde?

To záleží na něm. Zatím myslím,že to přeperu i díky firmě Orling. Ale ty dávky by normální smrtelník nepozřel. Jsou koňské.

Václav Procházka, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní