Článek
Ještě před dvěma týdny jste o svém startu nebyl rozhodnutý. Co vás přesvědčilo?
To, že jsem vydržel od června trénovat bez přerušení. Ne úplně stoprocentní dávky, ale dost na to, abych se mohl zúčastnit mistrovství světa a neuřízl si tam ostudu. V posledních týdnech jsem se cítil líp a líp, jsem hrozně natěšenej a úplně se nemůžu dočkat.
Na Julisce jste si při tréninku vyzkoušel běh se střelbou. Bolelo vás při něm něco?
Dneska mě zrovna nic nebolelo. Občas, když se nasčítá tréninků víc, se noha ozve, což je pro mě signál, že bych měl víc přibrzdit. Ale když to držím pod kontrolou, nic extrémně nebolí. ¨
Jak jste snášel patnáct měsíců bez závodů?
Musím přiznat, že ty závody mi tolik nechyběly, spíš běhání a trénování na sto procent, jak jsem zvyklý. Psychicky jsem dokonale odpočinutý a věřím, že od příští sezóny už budu úplně zpátky na sto procent a budu se moct soustředit na olympijskou kvalifikaci.
Dokážete odhadnout, v jaké formě do Polska cestujete?
Podle tréninkových ukazatelů se to odhadnout dá. Myslím, že jsem na tom dobře, ve čtyřech disciplínách z pěti necítím žádnou pauzu. Jediný větší limit jsem měl v tréninku běhu, snad to nebude moc poznat na těch polovičních tratích, které jsou ve štafetě.
Na jaké umístění si troufáte?
Byl bych hodně spokojený s umístěním do šestého místa, do osmého bych to ještě bral. Honza je ve vynikající formě, tak se na závod s ním těším.
Kvůli zranění letos nezávodí ani další olympionici Natálie Dianová a Ondřej Polívka.
Je to smolný rok. Nestává se často, že by byli zranění víc jak dva lidi ve stejnou dobu. I trenér má stejné potíže jako my, tady snad musí být něco ve vzduchu… Ale snad už je to pryč.
