Povedený debut Hanzlíkové potěší i děti v nemocnici

Ale jo. Sice tam byly dvě chyby, ale dobrá nálada přetrvává. Na debut dobré, myslím, že jsem to zvládla úspěšně.

Možná tím, že jsem jela hned jako první po rozjížďce, ale to mi tolik nevadilo. Jen jsem napoprvé neodskočila rittbergra, nevím, co se stalo, napodruhé jsem ho dala. A v kombinaci k dvojitému axelu jsem nedodala toeloopa. I tak to byl úžasný zážitek.

Já to vůbec necítila. Přemýšlela jsem, co dál, a přikázala si: „Neřeš to, je tam další prvek, na ten se soustřeď.“

To ne. Ale maminka pracuje v nemocnici, tak je pošlu pro děti tam, o druhou půlku se asi postará ségra. A některé si samozřejmě nechám a dám do postele.

Anička (Dušková, sedmá na ME ve sportovních dvojicích) říkala, že mi koupila plyšáka, tak jestli poznám, který to byl. Jak jsem ho viděla na ledě, tak jsem hned poznala, že to je on.

Pořád jsme si tu připadala jako dítě mezi těmi staršími holkami, které už jsou vyspělé, dost toho mají za sebou a věděly, jak to tu všechno funguje. Pro mě bylo všechno nové.

Ale už je na šampionátu podruhé. A ty ruské závodnice jsou trochu jinde.

Ony se s námi na rozdíl od ostatních holek moc nebaví. Třeba s Carolinou Kostnerovou už jsme se bavily ve výtahu, byla jsem na sebe pyšná, že jsem s ní mluvila, ani jsem se nestyděla. (úsměv) Rusky jsou takové své. S nikým jiným nemluví, jsou pořád spolu a mají na uších sluchátka. Znám se trochu z Grand Prix s tou nejmladší Sotskovovou, s ní se na sebe aspoň usmíváme.

Když jsem to tu pozorovala, mám pocit, že ve všem. Měla bych určitě zlepšit vršek těla. Ruce, více dodělávat choreografii. Pak by to samozřejmě chtělo zajet čistý program – krátkou i volnou jízdu. To se se ale všechno natrénuje. Myslím si, že tady to bylo i adrenalinem, jak jsem jela poprvé. Hrozně se mi tu líbilo, ale pořád je na čem pracovat.

Doufám, že pojedu. Bodový limit jsem splnila, ale nikde jsem to zatím potvrzené neviděla.