Hlavní obsah

Úspěšná rychlobruslařka si na život s deštníkem v ruce už zvykla

Vrchlabí/Praha

Skvělou sezónu má za sebou Karolína Erbanová. Čtyřiadvacetiletá rychlobruslařka letos vyhrála evropský šampionát ve sprinterském víceboji a svou sbírku rozšířila také o medaile, které vybojovala na závodech Světového poháru.

Foto: Profimedia.cz

Karolína Erbanová se raduje z titulu mistryně Evropy.

Článek

„Nemůžu si stěžovat, rozhodně jsem se sezónou spokojená,“ řekla v telefonickém rozhovoru pro Sport.cz a Právo Erbanová. „Rozjezd byl pomalejší, což se u mě nějak stává už tradicí, ale okolo Vánoc se to zlomilo a forma šla nahoru,“ vyprávěla rychlobruslařka, která začátkem ledna v nizozemském Heerenveenu získala titul mistryně Evropy ve sprinterském víceboji.

„Na začátku sezóny jsem kvůli zdravotním problémům vynechala dva závody Světového poháru. Když jsem pak jela na ten třetí, byla jsem nervózní. Říkala jsem si, jak asi naskočím do toho rozjetého vlaku, že se snad s tím nějak poperu,“ zavzpomínala na těžké chvíle. „Na evropském šampionátu jsem pak zajela výborně čtyři závody a získala zlato. Teprve časem mi došlo, co jsem dokázala.“

Musí ještě vylepšit rozběh

A další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. V jihokorejském Pchjongčchangu, kde se příští rok uskuteční zimní olympijské hry, se v únoru konalo mistrovství světa na jednotlivých tratích. V závodě na pět set metrů skončila čtvrtá a na kilometru obsadila pátou příčku. O měsíc později pak na světovém šampionátu ve víceboji byla opět čtvrtá.

K medailím jí chyběl kousíček a Erbanová ví, kde ztratila cenné setiny. „Na pětistovce musím ještě vylepšit rozběh. Už na něm pracujeme, než se to ale projeví, chvíli to ještě potrvá,“ vysvětlovala s tím, že zlepšení už ale zaznamenala. „Nějaký posun tam je. Několikrát se mi povedlo rozjet za 10,4, což je bezva. Největší soupeřky ale rozbíhají za 10,3. Hlavní je, že vím, kde mám slabiny a co můžu ještě zlepšit,“ vysvětlovala rodačka z Vrchlabí, která se poslední tři roky připravuje v Nizozemsku.

Teď si odpočine

„Na život v rovinaté zemi jsem si už zvykla,“ prohlásila dívka z hor. „Bydlím v Heerenveenu kousek od haly, jediné, co mi trochu chybí, je sluníčko. Často tady prší, takže je to takový život s deštníkem v ruce.“ To, že je Nizozemsko rychlobruslařskou velmocí poznala už dávno, když viděla, jak i ti nejmladší závodníci mají perfektní zázemí. Avšak přeci jen ji trochu překvapilo, co se dělo, když loni po dešti začalo mrznout.

„Chodníky byly tehdy pokryté ledem, děti nasadily brusle a vyrazily si na ně zajezdit. To jsem docela koukala,“ přiznala se smíchem. Teď je však už v Čechách a užívá si rodinu, kterou během roku vidí málo. „Jsem ráda, že jsem zase doma. Chvíli si po těžké sezóně odpočinu a pak se pomalu začnu sama připravovat na tu olympijskou. Budu jezdit na kole a kolečkových bruslích a až mě trenér povolá, vyrazím zase do Nizozemska,“ uzavřela Erbanová.

Reklama

Související témata: