Článek
Když se na novotou zářící Štvanici proháněly ve finále Martina Navrátilová s Chris Evertovou, nebyla Ivanovičová na světě a Jankovičové byl rok a půl. V té době ještě zdaleka nikdo netušil, jak těžké časy o pár let později Balkán zažije.
Před bombami chránila antuka
Začínat s tenisem v 90. letech v Bělehradě se nezdálo být moc dobrým nápadem. Podle americké televize ESPN má město, které je větší než Praha, pouze 60 tenisových kurtů, z toho jen na deseti se dá hrát i v zimě.
„Taky jsem mnohokrát trénovala ve vypuštěném bazénu," vzpomínala Ivanovičová na rok 1999, kdy letadla NATO v době kosovské krize bombardovala hlavní město Srbska. „Když poprvé zazněly sirény, vzala jsem si knížky a šla jsem s rodiči do sklepa. Podruhé ale naši řekli, že se nikam nejde. Prosedět noc ve sklepě není pro dítě dobré. Nechtěli, abych z toho měla trauma."
O tři roky starší Jankovičová v té době trénovala v proslulé Bollettieriho akademii na Floridě a proplakala celé noci, když ve vysílání CNN sledovala, jak na místa, jež tak dobře znala, nemilosrdně dopadají výbušniny.
„Na kurty nám ale nikdy bomby neshazovali. Oranžová antuka nás vlastně chránila," řekla Ivanovičová. V těchto krutých dnech se ale pomalu rodila síla srbského tenisu, jenž ve druhé půlce minulého desetiletí ohromil svět. Ivanovičová, Djokovič, Jankovičová, Tipsarevič. Najednou tu byla generace, které se kdekdo bál. „Věděli jsme, že Rusko a Čína mají štědře dotované juniorské tenisové programy. Ale Srbové? Najednou tu byli a nikdo netušil, odkud se vzali a jak je to možné," podivil se bývalý šéf WTA Larry Scott.
| Ana Ivanovičová | Jelena Jankovičová |
|---|---|
| věk, výška/váha | |
| 24 let, 184 cm/69 kg | 27 let, 177 cm/59 kg |
| nyní na žebříčku | |
| 12. | 22. |
| světovou jedničkou | |
| 12 týdnů (2008) | 18 týdnů (2008–2009) |
| nejlepší výsledek | |
| vítězka French Open 2008 | finále US Open 2008 |
| prize money v kariéře | |
| 9,7 mil. dolarů | 13,3 mil. dolarů |
Jenže na začátku roku 2008 Djokovič vyhrál Australian Open, a když se společně s čerstvou vítězkou French Open Ivanovičovou vraceli v téže sezóně z Paříže, vítalo je doma patnáct tisíc fanoušků.
„Lidé v Srbsku jsou moje velká opora. Vzpomenu si na ně, a i když už nemůžu, dostanu ze sebe ještě nějakou energii," ujistila i Jankovičová. První velké úspěchy ale přivály i první spory. Dvě Srbky, které se ve stejné době tlačily na post světové jedničky, to nedělalo dobrotu. „Neustále upřednostňujete Anu," obořila se Jankovičová nejednou na média.
Kamarádky? Ani náhodou
Neblahou roli v rostoucím napětí mezi tenistkami sehrála i matka Jankovičové Snežana. „Někdo popíjí kávu, zatímco moje dítě bojuje za svou vlast," rozhorlila se po jednom z fedcupových duelů nad neúčastí Ivanovičové, kterou fotografové zachytili, jak se svým tehdejším přítelem vysedává v kavárně.
Za nejzářnější příklad vzájemné záště bývá uváděn srbský souboj na madridské antuce v roce 2010, po němž vítězná Jankovičová ironizovala tradiční gesto Ivanovičové – zatnutou pěst.
„Tenisté dělají různá gesta, ale když někdo zatíná pěsti ve chvíli, kdy soupeř pokazí lehký balón, tak to není zrovna fair play," stěžovala si Jankovičová. „Ve sportu se vždycky odhalí váš charakter," kontrovala Ivanovičová. Na turnajích spolu údajně nadále prohodí maximálně půl slova, ale čas už hrany zaoblil, a tak se srbský fedcupový kapitán Dejan Vraneš může spolehnout na obě esa.
„Máme před sebou možná historický víkend, tak prostě musíme držet pohromadě. Společná energie nás může dostat až na vrchol," prohlásila Ivanovičová. „V posledních letech je atmosféra v týmu čím dál lepší. Jsme si o hodně bližší. Jedna bez druhé bychom to nedotáhly takhle daleko a já jsem na náš tým velmi hrdá. Všechny jsme se o finále zasloužily," ujistila Jankovičová. Už to tedy vypadá, že staré jizvy jsou zaceleny. Alespoň pro tento týden.
