Článek
Žijete tím, co je momentálně, nerad jste v průběhu sezóny mluvil o budoucnosti. Po vítězství na Turné a o něco méně vydařených letech na lyžích jste vypadal, že už toho v sezóně máte plné zuby. Jak se cítíte při dalším testování formy?
Buď to půjde, nebo nepůjde, nechávám tomu volný průběh. V lednu jsem vynechal svěťák v Japonsku, abych si před olympiádou trochu odpočinul od závodění. Pak jsem se do toho zase snažil dostat.
Ostatní lyžaři probírají, jak se nachystat na podmínky ve výšinách, v nichž se bude závodit. Co vy?
V tamní nadmořské výšce není dobré moc trénovat. Je to hrozně unavující. Pro mě by bylo nejlepší přijet, skočit a hned odjet pryč. Je to opravdu problém. Loni jsme tam v hale hráli fotbal a bylo těžké to udýchat.
Trenér Bajc naplánoval na období mezi olympijskými závody, že se sbalíte a zmizíte z olympijského dění kamsi k moři...
Neřeším to. Až mi řeknou sbal se, tak se tím budu zabývat.
Zkoušeli už jste to s celým týmem loni...
A vycházelo to. V Courchevelu na můstku se člověk cítil úplně lehce. Tam to bylo ve 1300 metrech. Měl jsem tři dny famózní trénink. Pragelato je ještě o něco výš. Myslím, že to je skvělý krok, ale asi to nebudeme takhle dělat sami.
Jak se vám líbily můstky v Pragelatu při předolympijských testech? Loni se na tom větším skákal Světový pohár...
Já jsem tam tehdy skočil tři nebo čtyři skoky, vůbec si ten můstek nepamatuju. Vím, že je tam velký problém s počasím. A ta nadmořská výška... Vzduch je velmi řídký. Když letíte, necítíte žádný tlak.
Jaké tam je zázemí?
Když jsme tam byli, tak tam ještě bylo staveniště. Moc si to nevybavuju, ale bylo to v hrozném stavu. Stál můstek, ale kolem něj bylo po kolena bahna. Ale to už asi bude jiné.
Olympiáda je v Itálii. Ovládáte tamní řeč?
Umím něco, ale to se zrovna nehodí moc říkat. Používám to jen, když mi nějaký Ital s autem udělá myšku. A zkoušel jsem objednávat jídlo v restauraci.
Potřebujete si před skokem vždy něco říct s trenérem?
Určitě. Máme zažitý rituál před každým pokusem.
Můžete ho prozradit?
Ne.
Jak se chováte, když vám to nejde. Zuříte? Nebo ,běsníte' relativně v klidu?
Uzavřu se do sebe a zkoumám, kde je chyba. Vždy je ve mně.
Bajc říká, že už je dokonán přerod kdysi psychicky labilnějšího skokana v odolného. Souhlasíte?
Taky jsem to četl. V některých závodech jsem byl psychicky silný. Ale jsou i takové, kdy je člověk labilnější.
Na olympiádě skokani začínají na středním můstku. Už se na něm neskáče ve Světovém poháru. Nevadí vám to?
Skákal jsem na něm dost v přípravě ve Slovinsku v Kranji. Ale je fakt, že jinak i v letních závodech se na něj dostaneme málo. Ale přijdu a uvidíme. Rozhoduje pořád to samé, technika, přesnost a umění letět. Všichni máme stejné podmínky.
Co pro vás vlastně olympiáda znamená?
Je to jeden závod v řadě.
