Článek
Existuje několik důvodů, proč by měl mít v úvodním duelu větší šance Nalbandian. 26letá domácí modla Davis Cupem žije. O jeho výkony se Argentina v minulých letech opírá a především na domácí půdě je téměř neporazitelný. Nalbandianovu motivaci navíc zvyšuje fakt, že jde o finále a jeho země má při neúčasti Nadala obrovskou šanci poprvé v historii slátovou mísu získat. Nejen to.
Devítinásobný vítěz ATP, který se netají tím, jak důležitý je pro něho úspěch v této soutěži, má na své straně vedle skvělé daviscupové bilance a výhody domácího prostředí i oblíbený povrch. Nalbandianova bilance na indoor hardu, který Argentinci vybrali pro eliminaci Nadalových antukových schopností, je 71 výher, 27 proher, zatímco Ferrer nabízí podstatně horší poměr 27/33.
A aby toho nebylo málo, je tu ještě kolonka s názvem aktuální forma, která hraje do karet bývalé světové trojce Nalbandianovi. Ten totiž podobně jako loni touto dobou opět zářil na podzimních halových turnajích - jeden vyhrál (Stockholm) a dvakrát bojoval ve finále (Basilej, Paříž). To se nedá říct o Ferrerovi, který nejenže nehrál o tituly, za poslední čtyři měsíce je jeho maximem jedno čtvrtfinále (Tokio).
Všemi těmito fakty je téměř smazáno Španělovo vedení 6:3 ve vzájemných zápasech. V posledních dvou letech je navíc bilance vyrovnaná 2:2 a na straně Nalbandiana, který letos triumfoval také zkraje roku na domácí antuce v Buenos Aires, je i vítězství v posledním měření sil, což byl zároveň jediný zápas hraný v hale.
Z pohledu Argentince, jemuž aktuálně patří 11. místo v žebříčku ATP, se dnes zdá být jedinou hrozbou jeho vlastní selhání či nečekaný supervýkon Davida Ferrera. Obě možnosti se zdají být velmi nepravděpodobné, ale současnou světovou dvanáctku Ferrera rozhodně není možné podceňovat.
Ferrer je světová extratřída. 26letý Španěl dlouhodobě patřil do nejlepší světové pětky, než z ní vypadl po výsledkových propadácích v posledních čtyřech měsících. Přestože je držitel sedmi titulů hlavně antukář, je nutné s ním počítat přes nepříznivou bilanci i v hale. To dokázal loni postupem do finále Turnaje mistrů, kde na něho nestačili borci jako Roddick, Gasquet, Djokovič nebo Nadal.
Letos se Španělovi, kterého zdobí bojovnost, defenzivní schopnosti a výborná hra od základní čáry, dařilo v první půlce sezony, přesněji od dubna do července, kdy se konaly antukové turnaje. Za zmínku jistě stojí i čtvrtfinále z Australian Open, ale výrazné úspěchy si Ferrer připsal až ve Valencii, kde triumfoval, v Barceloně, kde ve finále donutil Nadala ke třetímu setu a poněkud překvapivě v Hertogenboschi, kde ovládl travnatý podnik. Na antuce hrál navíc čtvrtfinále French Open a semifinále v Bastadu.
