Hlavní obsah

Koller dal první branku kolenem

DORTMUND

Borussia Dortmund rozhodla v sobotu během dvaceti minut o svém vítězství v Hamburku 2:0. Druhý gól hostí střílel český reprezentant Jan Koller, který bezprostředně poté utkání okomentoval pro deník Právo.

Článek

"Konečně hrajeme fotbal a vyhráváme! Zápas pro nás začal velmi dobře, protože už v 8. minutě vstřelil Frings vedoucí gól. Domácí branka zmrazila a my jsme kontrolovali zápas.

Ve 27. minutě jsem měl šanci, ale domácí střelu odvrátili a kopali jsme roh. Po něm někdo ze spoluhráčů míč prodloužil u přední tyče, a ten doletěl ke mně. Jenže byl v tak špatné výšce, že se nedal hrát ani nohou ani hlavou. Tak jsem nastavil koleno a balón skončil v síti. Pokud si dobře pamatuji, poprvé jsem dal gól kolenem. Důležité je, že to tam spadlo.

Zápas jsme kontrolovali a měli další šance, ale ty už se neujaly. Sám jsem se ještě dostal ke střelbě, ale už jsem branku nevstřelil. Nevadí. Domácí dřeli, bohužel pro ně a dobře pro nás, nebyli už tak nebezpeční. My jsme měli šancí víc a určitě jsme vyhráli zaslouženě. Borussia hrála úplně něco jiného, než ještě před měsícem. Žádné nakopávané míče, ale kombinační hra. Jako za Tomáše Rosického. Však jsme už pět kol neprohráli a možná se podaří splnit i sen o kvalifikaci Ligy mistrů.

Rosu potřebujeme

Že nepotřebujeme Rosu? Omyl! Tohle je přesně způsob hry, který mu bude vyhovovat. On by totiž ten systém svými nápady ještě vylepšil. Na jeho návrat si ještě musíme nějaký týden počkat, ale věřím, a nejen já, že stihne závěr bundesligy a ještě nám pomůže v boji o Ligu mistrů. Už dlouho jsem nezažil v Dortmundu takovou pohodu a hned je to znát na našich výkonech. Těžím z toho i já, protože jsem dal svůj třináctý gól v tomto ročníku bundesligy a třetí za poslední čtyři zápasy.

Dostávám se do střelecké formy a ta přichází v pravý čas. Věřím, že bude kulminovat v závěru bundesligy a hlavně na mistrovství Evropy v Portugalsku.

Hamburk na mne poslal Tomáše Ujfalušiho, takže jsme stihli na trávníku ledacos probrat. Povídali jsme si v každé možné i nemožné chvíli. Tomáš ale dopadl hůř a nejen kvůli tomu mému gólu. Dvakrát jsem mu nechtíc šlápl na nohu, což při mé velikosti kopaček a váze cítil. A ještě si při jednom souboji naskočil zadkem na moje koleno a pak hrozně skučel bolestí. Bylo to ale nezaviněné. Loučili jsme se v dobrém. Hrál také David Jarolím a patřil k nejlepším hráčům domácích."

Reklama

Související témata: