Článek
Jak moc mrzí tato prohra?
Radko Gudas: Mrzí každá porážka, ale máme dost sil, abychom se znovu dostali na čelo Atlantické divize. Hrajeme teď víc systémově. Lepší se obzvláště defenzíva.
Ondřej Palát: Myslím, že jsme si za výkon v utkání alespoň jeden bod zasloužili. Byli jsme lepší, ale jim to tam padlo a nám ne. Mohli jsme i vyhrát.
| Mějte informace ze sportu vždy po ruce! Stáhněte si do telefonu aplikaci Sport.cz na Google Play a AppStore. |
Oba dostáváte příležitost jak v přesilovkách, tak při oslabení. Vidíte v tom projev důvěry trenéra Coopera?
Gudas: Určitě, ale Ondra si to jednoznačně zaslouží a doufám, že já také. Ta důvěra je hlavně v tom, že máme stále více času na ledě. Pak můžeme uhrát nějaké body do statistik i udělat něco pro tým.
Vy máte jeden primát, 96 trestných minut. Nejvíc v mužstvu...
Gudas: To se stává, někdo tu černou práci musí dělat. Zbylo to na mne. Ale doufám, že Ondrovi skvělá forma vydrží do února a že něco předvede v Soči.
Když jsme u blížící se olympiády, čekal jste nominaci?
Palát: Po pravdě řečeno, moc jsem s ní nepočítal, bylo to překvapení. Pan Hadamczik přijel do Tampy, několikrát mne viděl, mluvil se mnou. Řekl, že jsem se mu líbil, ale nic konkrétního mi neslíbil. Před zápasem ve Winnipegu přišel za mnou Radko s tím, že jsme oba v nominaci. Zrovna jsem hrál fotbal...
Takže máte rád nejen hokej, ale i fotbal?
Palát: Do patnácti let, jsem ho hrál aktivně. Tady ho hrajeme pro zábavu vždycky před zápasem.
Hrajete v Tampě. Když přijedete do Toronta, vidíte nějaký rozdíl?
Palát: Hlavně je tu zima (směje se), ale i zájem medií je úplně jiný. Když jsem přišel po rozbruslení, bylo tu tolik novinářů, že se nadalo hnout. V Tampě přijdou tak tři čtyři reportéři po tréninku či po zápase.
Olympijské hry už pomalu klepou na dveře. Jak se těšíte?
Palát: Moc! Doufám, že olympiáda bude skvělá, těším se třeba i na to, až se potkám s Jaromírem Jágrem, který byl odmalička mým vzorem. A pokud by se nám povedlo s Tampou bojovat také o Stanley Cup, pak by to byla jedinečná sezóna.
