Článek
Jak si páté příčky ceníte?
Super, velká spokojenost. Umístění je hodně blízko k medaili, ale bohužel 20 sekund představuje velký rozdíl. Už před odjezdem na olympiádu jsem připomínal, že jednoznačně nepatřím ke kandidátům na medaili a že by to byl velký zázrak.
Na každém mezičase jste se posouval vpřed. Nabízí se úvaha, že kdyby trať měla opravdu plných patnáct kilometrů a ne méně, na což jste upozorňoval, třeba byste se na stupně probil...
Kdyby ten okruh byl delší, tak mě tu nevidíte. Bylo to hrozně těžké.
Poslední dva dny je tu značné teplo, sníh měkne. Říkal jste si, že by vám tyhle podmínky mohly sedět?
Teplo nesedělo nikomu a já osobně ho nemám vůbec rád. Přál jsem si, aby bylo jako ve čtvrtek, kdy přes noc mrzlo a v lesních pasážích byl sníh rychlý. Bohužel, teplota byla teď vyšší i přes noc a od pátého do desátého kilometru to byla obrovská břečka.
Co jste si řekl za cílem, když jste se podíval na výsledkovou tabuli?
Nejdřív jsem tu tabuli dlouho hledal. A hlavně jsem byl rád, že jsem za cílovou čárou a mám to za sebou. Samozřejmě tam byl trochu pocit, že medaile to není. Protože, ač jsem se k ní nechtěl nějak upínat, tak v sobě máte, že byste ji chtěl.
Když se podíváte na závodníky, kteří skončili před vámi, překvapil vás někdo z nich?
Všichni jsou výborní klasici. Samozřejmě je trochu překvapením Niskanen, ale už jel výborně v Toblachu, navíc je mistrem světa do 23 let. Richardsson je výborný klasik, před Olssonem se můžu jen sklonit a Cologna dokazuje už několik let, jaký je závodník.
Myslíte, že jste si řekl o nominaci do týmového sprintu?
To je na trenérovi, já letos žádný týmový sprint nejel a loni také ne. Ukazuje se, že trať tady není úplně pro sprintery, ale myslím, že pokud Razýmek s Jakšíkem budou v pohodě, měli by jet oni.
