Hlavní obsah

Sní o tolerantním kouči a přípravě po boku kluků

Praha

Prožívá fantastickou sezonu. V srpnu vybojovala titul na republikovém šampionátu na 400 metrů, před pár dny vytvořila tuzemský juniorský rekord na 800 metrů a ve čtvrtek čeká Barboru Malíkovou druhý start na prestižní Diamantové lize.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Šťastná Barbora Malíková po zisku českého titulu na čtvrtce.

Článek

„Zatím je to parádní sezona," lebedí si sedmnáctiletá studentka architektury a pozemního stavitelství na průmyslové škole, která by ráda dost možná už v příštím roce vyrazila za tréninkem i studiem do Ameriky.

„Hodně lidí říká, že Amerika ničí sportovce a zejména pak atlety. Ale oštěpařka a kamarádka Irena Gillarová má opačnou zkušenost. Vrátila se z univerzity ve Státech a hází skvěle. Myslím, že klíčové je vybrat vhodnou univerzitu. Některé totiž berou sportovce doslova masově a jsou pro ně jen čísla. Nic takového nechci," má jasno Malíková.

„Já už se s některými trenéry z různých univerzit spojila. A v několika případech jsem konverzaci záhy ukončila," směje se Malíková.

„Já si potřebuji být s koučem trošku rovná. Nemohu jen slepě plnit rozkazy. Žádám v tréninku určitou volnost, ráda se na přípravě tréninkových jednotek podílím. S nynější trenérkou hodně mluvím. Když se třeba necítím ideálně, jdu jen vyklusat nebo na regeneraci. Když jde člověk přes sílu, jenom vznikají zranění a může třeba vzniknout i averze vůči atletice," přibližuje Malíková současnou podobu přípravy.

Tuší, že najít za oceánem trenéra, který bude takto tolerantní a otevřený požadavkům české atletky, nebude snadné. „Je to obtížné. Zatím hledám. Narazila jsem na trenéry, kteří se podíleli na přípravě sportovců se zlatými medailemi z olympiád. Bylo by fajn dostat se k někomu takovému," zasní se Malíková.

Foto: ČAS/Denisa Kisialová

Barbora Malíková se svým juniorským evropským bronzem.

V hlavě nosí ještě ve spojení s „přestupem" za oceán ještě jeden sen. „Na základě atletických výsledků letošní sezony si mohu vybírat prakticky bez omezení. Samozřejmě musím udělat test z angličtiny, v několika případech i z matematiky. Ale ze sportovního hlediska bych chtěla na univerzitu, kde mě nechají běhat s klukama. Vyhovujeme mi to z psychického hlediska," prozradila.

Právě oblast psychologie by se mohla stát náplní jejího studia na univerzitě. „V ideálním případě bych chtěla zůstat u architektury, ale zajímaly by mě i obory spojené s psychologii čí management. Jenže to nejde kombinovat, takže si budu muset vybrat. Každopádně dveře mám v Americe otevřené. Živit se v Česku atletikou je asi složité a já mám ráda druhou variantu v záloze," vysvětluje, že se studia vzdát nehodlá.

Reklama