Článek
První olympijský maratón ovládl řecký atlet Spyridon Luis v čase 2:58:50. Pár let se čas postupně vyvíjel, běžci trávili na trati méně a méně času. Zatím nejrychlejším je Dennis Kimetto z Keňi. On má ve své moci čas 2:02:57. Než se stal slavným, pracoval na farmě svých rodičů.
„V roce 1896 byl čas téměř tři hodiny. Během let běžci stahovali čas a v roce 1950 přišel první produkt, který byl určen pro sportovce a měl zabezpečovat zvýšení výkonu. Tady nastal velký skok. Tady byla možnost využít doplňky stravy," říká Podaný.
Od Řeka Luise se čtyřicetkrát měnil rekord v maratónu. Jak šel ruku v ruce vývoj tréninku a výživy, tak se smrskávalo i měření. Před sto lety byl současný čas jen pouhou fantazií.
„V roce 1980 přišel velký boom, kdy na trh přišlo velké množství suplementů a rozšíření bylo opravdu obrovské, tam zase nastal skok," přidává další mezník výživový poradce.
A co bude v tabulkách zapsáno za sto let? Zatím jsme „uvízli" na čase 2:02:57.
| Šest maratónských časů a jejich vývoj |
|---|
| V roce 1896 zaběhl Spyridon Luis čas 2:58:50 |
| V roce 1913 zaběhl Harry Green čas 2:38:17 |
| V roce 1953 zaběhl James Peters čas 2:18:41 |
| V roce 1985 zaběhl Carlos Lopes čas 2:07:12 |
| V roce 2008 zaběhl Haile Gebrselassie čas 2:03:59 |
| V roce 2014 zaběhl Dennis Kimetto čas 2:02:57 |
„Teď už to jde pomalu, žádný velký skok. Ale nejhorší být nemůžete," připomíná Japonce Kanaguriho Podaný.
Pokud se vám ze současných časů motá běžecká kecka, nemějte obavu. Historie pamatuje i na druhý konec maratónské barikády. V roce 1912 se Japonec Šizó Kanaguri pustil na trať ve Stockholmu, ale na sedmadvacátém kilometru padl vyčerpáním. Byl ošetřen, jenže pořadatele neinformoval a odjel zpět do vlasti a byl považován za nezvěstného. V roce 1966 se do Švédska vrátil a závod dokončil v čase 54 let, 8 měsíců a 5 dní. „Měl žízeň, cítil, že to není pravé ořechové, tak se na to vykašlal. Věřte tomu, že nebudete nejhorší."
