Článek
„Nevím, čím to, ale proti Slavii se nám hraje vždycky dobře. Pražané hrají aktivní fotbal, my zase ten svůj," kvitoval Radův asistent Zdeněk Klucký, že Severočeši Slavii zase děsili a trápili.
A dokonce pětaosmdesát minut...
„Nejdřív Holešova střela do šibenice, poté nám zkomplikovalo život zranění Masopusta. Musel jsem střídat příliš brzy, což v plánu nebylo. A protože řadě hráčů se nedařilo, jak bych si představoval, jedna možnost sáhnout do sestavy prostě scházela," vysvětloval domácí trenér, proč i tentokrát se navzdory vytrvalé převaze měnil duel s Jabloncem v trýzeň.
A to přitom domácím nahrávalo že temperamentní jablonecký kouč Petr Rada nesměl na lavičku a nemohl tudíž své svěřence dirigovat ani je od postranní čáry hecovat.
„V kontaktu jsme byli, protože seděl hned u střídačky. Ale pravdou je, že hodně pršelo a nám se moc nechtělo vylézat z lavičky," pousmál se asistent Klucký.
Trpišovský se pořádně pousmál až pět minut před koncem, kdy Souček přece jen překonal jabloneckého gólmana Hrubého a přiblížil svému týmu titul.
„Po změně stran nám dělal problémy mokrý a hodně kluzký terén, takže soustavný tlak jsme si sice vytvořili, jenže šlo o tlak bez šancí. Museli jsme proto být hodně trpěliví. Naštěstí nám stejně jako proti Plzni vyšla střídání," kvitoval slávistický trenér hlavně přínos Stocha, ale i Van Burena a Baluty.
I díky nim nakonec Pražané vyhráli a už jen bod jim chybí k mistrovské korunovaci.
„Zápas mě svou úrovní sice trochu zklamal, ani náš výkon nebyl optimální, ale důležité bylo, že jsme se nevzdali a hráli do poslední minuty. Proto nám chybí už jen bod a věřím, že ho získáme. Už v Ostravě uděláme maximum, abychom ho měli," potvrzoval Trpišovský, že z nedělní konfrontace s Baníkem chce minimálně bod zaručující Slavii titul