Článek
Hráči, trenéři a další členové realizačního týmu vystoupali na připravené pódium i s pohárem a začala nefalšovaná dvouhodinová show, plná křepčení, jásotu, hudby a pohody. Skandované pokřiky: Tak jsme mistři, no a co..., Kdo neskáče, není mistr, hop, hop, hop!, Ať žije Slovan a podobné oslavné "chorály" včetně klubové hymny jen umocňovaly nadšení, ale i dojetí.
Ve skupině nejvěrnějších fandů stál tiše i Petr Forman. Muž, který před dvaceti lety jako jeden z místních podnikatelů uchránil liberecký fotbal před pádem do hlubin a svým způsobem ho pomohl nastartovat ke třem titulům! „Ale to je asi přehnané. Jen jsem se jako předseda klubu podílel na tehdejší záchraně ve druhé lize a následném postupu do nejvyšší soutěže v roce 1993. Měl jsem vizi, že ji budeme hrát stabilně a povedlo se to. Historický titul v roce 2002 byl mezníkem. Slovan sleduji pořád a jsem rád, že jsem se v Liberci setkal při zápase s Plzní s trenérem Lavičkou, který stejnou radost, jakou teď prožívají kluci, zažil při oslavách libereckého titulu v roce 2006," líčil Forman.
Slavící fotbalisté se pak přesunuli na balkón liberecké radnice, odkud s pohárem nad hlavami nadšeně mávali fanouškům, aby se pak vrátili na pódium. Lidé vyvolávali jména největších hráčských hvězd Slovanu, ale nejčastěji náměstím znělo „Jááárda Šilhavý!" Liberecký kouč se totiž už během sezóny stal oblíbencem příznivců klubu.
Největší zájem o Gebre Selassieho
Moderátor večera připomněl spekulace tisku, že je Šilhavý v hledáčku na uvolněné místo hlavního trenéra v konkurenční Spartě. „Tak, jak to je, trenére? Jdete do Sparty?", zeptal se pak přímo kouče novopečených mistrů. Šilhavého odpověď z pódia byla stručná: „V žádném případě!" Tahle slova strůjce letošního libereckého titulu vyvolala obrovský aplaus zaplněného náměstí!
Když se hráči vydali zpátky do přistaveného autobusu, prošli nejprve špalírem natěšeného davu. Kdo mohl, plácal hrdiny po zádech, nechyběly ani společné fotografie. Největší „zájem" v tomto směru byl o Theodora Gebre Selassieho. Famózní obránce trpělivě přijímal gratulace a neustále se usmíval. Čekal jste takové oslavy?, zeptali jsme se ho. „Ne, je to pecka! Něco podobného jsem ještě nezažil," odvětil. Pod tahle slova by se určitě podepsali i ostatní aktéři večera a noci mistrů na libereckém náměstí!