Článek
Po výhře nad Spartou to ve vaší šatně vypadalo jako kdyby uvnitř explodovala bomba. Takový rachot se z ní hrnul...
A může se někdo divit? Vždyť Sparta se neporáží každý den. A my nad ní vyhráli v deseti.
Zvláště pro vás to musela být velká událost.
Logicky, protože jsem na Letné čtyři roky hrál, získal s ní titul, zahrál si v jejích barvách Ligu mistrů. A teď jsem ji v dresu Bohemians porazil.
Hecoval jste hodně spoluhráče, aby nechali na trávníku i duši a pomohli vám Spartu pokořit?
To jsem nemusel, protože po sparťanském skalpu toužili všichni. Před zápasem i v jeho průběhu, což muselo být vidět.
Odměnu za skalp Sparty jste asi sliboval jen vy sám...
V odměnách jsme se doslova předháněli. Zvláště po utkání každý sliboval, co za výhru do kabiny přinese. Většinou samé “zdravé“ věci, jako jsou chlebíčky. I trenér se ukázal, neboť nám dal hned dva dny volna.
Za hrdinský výkon jste si ho zasloužili. Porazit Spartu v deseti, a navíc jí v oslabení vstřelit tři góly, to bylo opravdu něco!
Před utkáním bychom brali bod. A když nám sudí po necelé půlhodině hodně přísně vyloučil hráče, byli bychom s remízou navýsost spokojeni také. Jenže my celé utkání dřeli, i v deseti jsme šli za výhrou a myslím, že jsme si ji zasloužili.
Nejvíc jste překvapili tím, že ani v deseti jste se nezakopali před vlastní bránu a nesnažili se vedení hájit. Ba co víc - v oslabení jste Spartě dokonce tři góly vstřelili!
Protože o přestávce nám trenér jasně řekl, že když něco podobného uděláme, bude to sebevražda. My se zklidnili, neuchylovali se k odkopávání míčů, dokázali je podržet, vyvést od vlastní šestnáctky, ohrožovat sparťanskou bránu a i v oslabení góly dávat. To bylo pro průběh zápasu a výsledek podstatné.
Sám jste se mezi střelce také zapsal. A rovněž v době, kdy už jste hráli v oslabení...
Centrovaný balón jsem před Blažkem hlavou jenom líznul, takže neměl šanci.
Závěr zápasu jste protrpěl na lavičce, neboť v poslední čtvrthodině už vás braly křeče a musel jste střídat...
Terén na Žižkově není v posledních týdnech právě ideální, navíc pršelo a já se svou výškou měl větší problémy, než druzí. Proto jsem se nechal vystřídat.
A poslední minuty prožíval na střídačce hotová muka!
Aby ne, když jsme vedli a strachovali se, abychom vítězství udrželi. Děsné nervy, ale nakonec jsme výhru uhájili, i když při dvou velkých šancích Sparty v nastaveném čase by se ve mně krve nedořezal.
