Článek
Vcelku záhy po příchodu na hřiště jste se dostával do šancí...
Na pravé straně jsem se chytil, měl jsem už po pár chvílích na hřišti velkou šanci. Pak jsem to zkusil zleva a vyšlo to. Dostal jsem dobrý míč od Mateje Krajčíka. V pádu jsem šel do centru. Trefil jsem to kolenem. Spadlo to úplně přesně za tyč. Musel jsem skočit do balónu, protože jsem to měl na dlouhou nohu. Ale jsem rád, že to vyšlo. Nakonec aspoň na bod.
Ale ta šance předtím se vám vůbec nepovedla, i když jste se dostal sám před libereckého brankáře Bičíka...
Zasekl jsem si to kolem soupeře dobře, ale daleko od nohy. Škoda. Ale byly i jiné šance. Měli jsme jich proměnit víc.
Zůstával vám v hlavě ještě ten hrozivý propadák s kyperským Apoelem Nikósie v Evropské lize?
Byl to kolotoč. Jsem rád aspoň za tenhle výsledek. Snad to z hlav už pustíme, i když znovu to říkám. Měli jsme šest sedm šancí. Ne stoprocentních, ale řekněme devadesátiprocentních. Mělo z toho být víc než jen jeden gól.
Takže bod je nakonec z tohoto podještědského derby zatraceně málo?
Když jsme dostali gól jako první, tak ani ne. Ale přece jen těch příležitéstí bylo opravdu spousta.
Je váš výkon alespoň šancí na odpich z psychické mizérie?
V Liberci Jablonec v minulosti prohrával. Z tohoto pohledu snad jo. Ale hlavně: dnes jsme byli jasně lepší. Takže v tom snad budeme pokračovat.
Myslíte, že jste si trefil místo v základu?
Doufám, že třeba ano.
Nepřekvapilo vás, že se tenhle zápas po velké vodě vůbec hrál?
Myslel jsem, že se to odloží. Byli tu přece mrtví, spousta lidí zůstala bez bydlení. K tomu vyhlášený krizový stav. Opravdu jsem si myslel, že se to nebude hrát.
