Zvrat jako z finále Ligy mistrů, naříkal Koubek a vyplísnil Mareše

Dramatická bitva plná soubojů na příšerném terénu. Neříkám, že si Liberec body nezasloužil. Ale my jsme se sami okradli o vítězství. Lehkovážností a nedisciplinovaností.

Do přestávky byl Liberec lepší, hrál nátlakový fotbal. Těžko jsme se z jeho sevření vymaňovali. Hodně míčů jsme jen odkopávali. A jen díky brankáři Millerovi jsme po zbytečných ztrátách přečkali dvě gólové šance domácích. Ale měli jsme i pasáž, kdy jsme se dostali do hry a skórovali jsme. Po pauze jsem si říkal, že takové tempo Liberec těžko vydrží, což se potvrdilo. V závěru ještě před vyrovnáním hrál na velké riziko. Právě v těch okamžicích jsme utkání ztratili.

Přesně tak. Liberec ztrácel síly. Jenže my jsme si v přechodové fázi počínali příliš lehkovážně a pokazili některé dobře rozehrané situace. Zejména Mareš se choval hodně nezodpovědně.

Rozhodně ano. Mareš lehkomyslně přicházel o balóny, a když jej ztratil naposledy, tak jsme inkasovali vyrovnávací gól. Na pravé straně se mu nabízel Zahustel s Kalinou. Kdyby jim míč přihrál, mohli jsme zápas dohrát v klidu. Jeho počínání nechápu. Šlo o nezodpovědnost a absolutní nekoncentrovanost. Mareš má tolik zkušeností, že prostě musí situaci zvládnout!

Jednou jsem v televizi viděl finále Ligy mistrů, kdy Bayern Mnichov ztratil vítězství v posledních minutách s Manchesterem United. Osobně jsem měl tu čest poprvé. Jedna branka v nastavení, to se stane. Ale dvě... Druhému gólu v naší síti nerozumím. Je mi vážně smutno.

Měli jsme tři body, ztráceli jen šest na Spartu a za dvě minuty nemáme nic. Jde o brutální zásah do našich kalkulací. Navíc je jasné, že na psychice podobně ztracené utkání mužstvu nepřidá.