Jako poslední z českého kvarteta se dočkala medaile. O to sladší příchuť pro českou biatlonistku Veroniku Vítkovou stříbro ze smíšené štafety mělo. Cesta ke kovu pro ni byla řádně trnitá.
Článek
Fotogalerie
Před pěti lety při cestě na soustředění do rakouského Obertilliachu u ní propukl zánět mozkových blan. Následky nemoci se u ní projevují dodnes v podobě zvýšené únavy, a tak trenér Vítkové Jindřich Šikola musí občas upravovat tréninkový plán dle fyzického rozpoložení jeho svěřenkyně. „Lidé na to občas zapomínají, ale jako trenér vím, v jakém stavu byla předtím a jak ji nemoc změnila," vyprávěl Šikola před olympiádou.
Pětadvacetiletá rodačka z Vrchlabí se ale zdravotním trablům dokázala postavit a teď se dočkala odměny a zadostiučinění. „Asi to tak je. Bylo to mé přání získat medaili z olympiády, jako asi u každého sportovce. Ostatní jich sice mají víc, ale i ta jedna medaile se počítá," s úsměvem odkazovala na své spolubojovníky z týmu. Ti chtěli urvat medaili i kvůli své kolegyni.
Také během olympiády se ve vyšší nadmořské výšce občas trochu trápila s během, ale při štafetě odvedla výbornou práci, když předávala jako třetí v těsném odstupu. „Ulevilo se mi, na trati jsem se teď cítila líp. Pak už jsem věřila, že medaili uděláme, když jsou tu všichni ve výborné formě," ujišťovala.