Článek
„Problémy s kolenem mě připravily o zápas minulý týden, v Gelsenkirchenu jsem nastoupil pod prášky. Koleno vydrželo, ale po utkání mi z něj tahali lékaři vodu, což je špatné. S reprezentačním trenérem Brücknerem jsme domluveni, že mě případně donominuje na kvalifikační dvojzápas. Nevidím to ale moc reálně, i když se situace za dva tři dny může změnit. Spíš využiji čtrnáctidenní pauzy k tomu, abych se dal zdravotně do pořádku.
Ale zpátky na Schalke. Byl to typický zápas s tímto soupeřem na jeho trávníku. Hodně rozkouskovaný fauly, kopala se spousta standardních situací. Rozhodčí Grafe nešetřil žlutými kartami. Jednu jsem dostal i já, za naprosto běžný faul. Od tohoto sudího byla už druhá v této sezóně, asi proti mně něco má... Mám už čtyři žluté a za pátou se v Německu stojí jeden zápas.
Domácí se dostali brzy do vedení gólem Krstajiče, my jsme Oličovou zásluhou ještě v první půli srovnali. Remíza je asi spravedlivá, i když další gól jsme dát mohli a v tom případě bychom vedli bundesligu, protože Bayern prohrál ve Stuttgartu. Ztrácíme na něj jediný bod, což je dobré. Bayern začal ve velkém stylu, už se mluvilo o tom, že titul se vrátí do Mnichova a hrát se bude o další příčky. Po pár kolech je ovšem všechno jinak. Bayern se trápí a my jsme se na něj s Brémami dotáhli.
Tátovi titul se Slavií moc přeji
Nebýt problémů s kolenem, byl bych maximálně spokojený. Těší mě i hodnocení, která dostávám v médiích. Podle známek v Kickeru jsem momentálně na špici hráčů.
Ještě pár slov k tátově Slavii. Viděl jsem její domácí zápas s Arsenalem. Remíza je skvělá, ale řekl bych, že Slavia měla na Strahově o jednu dvě šance víc a mohla i vyhrát. Myslím si, že i Pohár UEFA jí na jaře bude slušet. Vede ligu, hraje dobrý fotbal a já bych tátovi ten titul moc přál.“
