Jediná vteřina vše změnila, takže šťastný Guardiola mohl zahlásit: Trofej patří mému předchůdci Heynckesovi

Tehdy to byla obdobná režie. Prakticky podobný scénář... Devadesát minut nerozhodlo, prodloužení také ne, proto přišla na řadu penaltová loterie. Brankář Čech se při ní zaskvěl a Chelsea slavila vysněný triumf. Konečně vyhrála Ligu mistrů.

V Edenu se vše opakovalo, jen happy end byl jiný. Gólman Bayernu se při rozstřelu nezaskvěl, jako Čech v Mnichově, neboť v páté sérii kopl Lukaku penaltu tak ledabyle, ba přímo lajdácky, že by ji Neuer chytil i do zubů, kdyby se mu zachtělo.

Lapil ji do rukou a jeho spoluhráči začali vyšilovat. Aby ne, když loňskou sezónu, v níž pod trenérem Heynckesem vyhráli všechno, co hráli, završili i ziskem Superpoháru. Třikrát v minulosti se ho pokoušeli získat, až pražský pokus jim vyšel. Pod Španělem Pepem Guardiolou, pro něhož je to první triumf, který v Bavorsku zažívá.

„Jedna jediná vteřina skutečně může změnit všechno. V posledních minutách jsem si říkal, jakého má Chelsea neuvěřitelného brankáře, protože Čech nám zlikvidoval dvě tři vyložené gólové šance. Nakonec jsme ale měli štěstí my, protože jsme vyrovnali," přiznával Guardiola, že si lavičce prožíval velká muka. V závěru obzvlášť.

„Bylo to úžasné finále, za které musím poděkovat svému předchůdci Juppu Heynckesovi, protože jen díky němu jsem ho mohl hrát. On vyhrál Ligu mistrů, on sestavil tento skvělý tým, dal dohromady úžasné hráče, a proto Superpohár patří jemu," skládal španělský kouč poklony a díky svému předchůdci.

„Ale to finále jsme vyhráli zaslouženě, protože jsme byli lepším týmem. Třicetkrát jsme vystřelili na bránu, dobře se pohybovali a já začínám rozumět, proč Bayern loni vyhrál všechno, co se vyhrát dalo. Je v něm velká síla," přidával chválu i na adresu svých svěřenců.

„Superpohár si prostě zasloužíme. Už proto, že jsme zvládli duel s Chelsea, což je vždy obrovsky těžké. Vždyť Čech, Lampard, Cole, Ramires a spol. hráli podobně náročné zápasy snad tisíckrát a zkušenosti jsou na nich patrné. A navíc má na lavičce pana Mourinha, s nímž jsem se utkal už bezpočtukrát a před nímž chovám obrovský respekt. Hrát proti němu je vždy obtížné," vysvětloval Pep Guardiola, proč je pro něho vítězství tak důležité.

„Pro mě, stejně jako pro celý Bayern, protože Superpohár jsme získali poprvé a klubová sbírka je konečně kompletní," připomínal, že bavorský velkoklub získal trofej na čtvrtý pokus.

Zato na tváři charismatického Portugalce José Mourinha se objevily chmury. K prvnímu velkému vítězství měl po návratu do Chelsea blízko. Snad vteřinu, možná dvě. Jeden jediný odkop od Čechovy brány scházel, aby jeho Blues v Praze vyhráli v prodloužení  a nebyli odkázáni na penaltovou loterii, v níž nakonec vyhořeli.

„Ano, jsem zklamaný, protože podle mého názoru - a doufám, že každý má na svůj názor právo a já za něj tudíž nebudu trestán - lepší tým prohrál. Ale takový je fotbal, ne vždy vyhraje ten, kdo by si vítězství zasloužil," rozjímal  Mourinho, podle něhož výsledek zásadně ovlivnilo vyloučení Ramirese.

„Podle pravidel to druhá žlutá byla, ano, ale za podobné zákroky jinak žluté udělovány nebyly. Třeba takový Dante," hodil Mourinho v plén své pochybnosti. „Soudcovat dobrý anglický sudí, zastavil by hru, přivolal by si Ramirese, řekl mu, jak se věci mají a že si nepřeje žádné provokování. Obešlo by se to bez druhé žluté. Rozhodčí hraje pokaždé důležitou roli a takovéto utkání by prostě nemělo být zabito druhou žlutou."

Mourinhovi se ostatně nestalo poprvé, že by tak důležité střetnutí dohrával jen s deseti muži, což pochopitelně s gustem připomněl. „Stalo se mi to v Chelsea, dvakrát třikrát jsem takto koučoval oslabený tým proti Barceloně, v semifinále Ligy mistrů jsem ji musel v oslabení čelit dokonce šedesát minut. A v Realu v semifinále Champions League zrovna tak. A teď v Superpoháru opětovné oslabení," vyčísloval všechny skutečné i domnělé křivdy, jež se mu udály a které ho teď v Praze připravily u Superpohár.

„Musíme zanalyzovat, co se stalo, a učinit z toho závěry," pravil Mourinho významně, než se s Edenem rozloučil.