Článek
Jeho transfer totiž ještě není dotažený. „Teplice nechtěly, abych proti nim nastoupil. Daly si to jako jednu z podmínek, za kterých mě pustí pryč," vysvětloval bývalý reprezentant, jenž se právě ze severočeského týmu odrazil do velkého fotbalu a v loňské sezóně za něj nasázel pět gólů. „Je to nepříjemné, na druhou stranu v Čechách obvyklé a nic s tím neudělám. Na druhou stranu v květnu mi bylo 36 let. Je zvláštní, že se zrovna klub, jakým jsou Teplice, nechává takovým detailem rozhodit," diví se Rezek.
Na Teplice vzpomíná v dobrém, i když cítil, že by žlutomodrý dres v nadcházející sezóně už tak často neoblékl. Rozhodl se tedy pro návrat do klubu, který o něj projevil zájem. „Myslel jsem si, že už to tam dohraju. Nechtěl jsem ale vysedávat na lavičce. Chápu, že člověk v mém věku už asi nemůže odehrát úplně všechno, ale pořád mám v sobě cílevědomost a velkou chuť ligu hrát," tvrdí ostřílený borec po návratu do známého prostředí, přestože v kabině našel řadu nových tváří. „Změnilo se toho tady opravdu hodně, třeba i zázemí. Přišla spousta lidí, noví asistenti Mára Nikl a Roman Pavlík. Kluci jsou hladoví, a to je správná cesta."
Jarní jízdu Příbrami za postupem pozorně sledoval a na dálku jí držel palce. Oslovil ho i herní styl a filosofie trenéra Csaplára. „Nechce nikde být zalezlý jako krtek, snaží se zápasy vyhrávat aktivitou, což je skvělé."
Někdejší hráč Sparty, Plzně, Krasnodaru nebo Famagusty bydlí v Dolních Chabrech a do Příbrami tedy absolvuje komplikovanější cestu než do Teplic. „Najel jsem na dálnici a za pětačtyřicet minut byl v Teplicích. Příbram je sice na kilometry blíž, ale zase musím přejet celou Prahu. Délka jízdy ale vychází zhruba nastejno a žádnou roli u mě nehraje. Důležité bylo, že mě chtělo vedení a trenér," usmívá se.
