Článek
„Buďto bych šel se sklopenýma očima ze zápasu já, nebo on. A nakonec šel on," usmál se Zdeněk Koukal st. Stejně jako on debutoval v první lize v roli sportovního manažera, premiéru v nejvyšší soutěži si coby trenér odškrtnul i junior.
„Bylo to pikantní. Hned po losu jsem tátovi psal, že je škoda, že začne s nulou. Trochu se nám to vymstilo a bohužel jsme začali s nulou my," litoval po špatném startu sezóny asistent kouče Romana Nádvorníka, jehož tým prohrál gólem Jana Pázlera z 85. minuty.
„Oba jsme chtěli vyhrát, což se podařilo jemu. Pogratuloval jsem mu za to a tím to skončilo, liga jde dál, budeme si navzájem držet palce, ovšem my teď musíme zvládnout další zápasy," pověděl Koukal trenér.
Část rodiny asi fandila synovi
Komu drželi v rodině Koukalů palce více? „Jedna část rodiny asi fandila synovi. A někdo možná i mně," zhodnotil Koukal senior. „Mamka mi samozřejmě přála, ať vyhrajeme, ale jestli psala i tátovi, to nevím. Ale fandila mi i babička, takže z máminy strany asi spíš mě," culil se 34letý kouč.
Narodil se necelý rok poté, kdy jeho táta vyhrál s Bohemians titul. Sám v první lize odehrál 136 zápasů a vstřelil 19 gólů. Poslední utkání v dresu Příbrami v roce 2013.
„Jsem zase zpátky v první lize, z tohoto pohledu jsem si to užíval a na první zápas v Liberci se hodně těšil," prozradil bývalý mládežnický reprezentant, jenž musel kariéru hráče předčasně uzavřít.
Spolupráce v jednom týmu?
„Bohužel kvůli zranění kolene. Držel jsem to, co to šlo, snažil se hrát i přes bolest, ale už nešlo, abych po zápase nebo tréninku doma brečel bolestí a celou noc nemohl spát. Nerad, ale musel jsem kariéru skončit," pověděl bývalý hráč Bohemians 1905, Teplic, Žižkova, Příbrami, Ostravy či Plzně.
„Díky tátovi jsem měl odmala nalajnovaný, že budu u fotbalu, i když mě do toho nenutil. Bral mě na tréninky, když ještě hrával, takže s fotbalem jsem se sžil. Chtěl jsem u něj zůstat i po kariéře a mám štěstí, že si mě vytáhl Roman Nádvorník, když zjistil, že chci trénovat. Strašně si toho vážím, ale jsem teprve na začátku," poznamenal karvinský asistent.
Nesní o tom, že by jednou Koukalové spolupracovali v jednom týmu? Jeden jako hlavní trenér, druhý jako sportovní ředitel. „Myslím, že bychom se za chvíli asi zabili," vtipkoval později narozený. „Musím říci, že máme s tátou na fotbal podobný názory. Hodně mě toho naučil a řekl a pomáhá mi do teď. Když nevím, zavolám mu a některé věci probereme. Hodně na tátu dám, ale když se mi něco nelíbí, také se neshodneme," uzavřel Zdeněk Koukal junior.
