Článek
Poté, co ostravský Baník zápas o bytí a nebytí proti Brnu zvládl a účast v lize zachránil, jste vyslal do světa signál, že zvažujete konec kariéry. Po čtyřiadvaceti hodinách už ale bylo všechno jinak...
Prostě jsem zjistil, že emoce a všechno naplnění, jež mi fotbal dává, bych v soukromém životě těžko našel, natož abych je nahradil. Proto pokračuji. A pokud to půjde, pokud zdraví dovolí a budu mít dost sil, pokračovat budu.
Skutečně by pro vás bylo tak těžké obejít se bez fotbalu a jen si vychutnávat život?
I k tomu třeba jednou dojde. S mou paní jsme domluveni, že až jednou doopravdy skončím, dám si půl roku či třeba celý rok pauzu, procestujeme svět, podíváme se tam, kde jsme nebyli. Třeba si opravdu budu užívat života, jako Patrik Berger, třeba mi ale i pak bude fotbal scházet.
Teď je na vás patrné, že by vám scházel moc a moc...
Pořád chci, fotbal mě stále naplňuje, což mě stále žene dopředu. A také myslím, že ještě mohu klubu i mužstvu něco dát.
Proč tedy úvahy o konci kariéry, když jste v posledním duelu s Brnem ligu zachránili? Bezprostřední emoce? Uspokojení z toho, že jste pomohl Baníku k udržení a on nesestoupil?
Spíš dvě varianty, které se mi honily hlavou. Kdybychom z ligy spadli, pokračoval bych docela určitě. Nepředstavitelné, že bych skončil a odešel, protože by to nebylo fair vůči klubu a lidem, kteří nám fandili a k záchraně pomohli.
A varianta druhá? Úvahy o tom, co bude dál, když ligu zachráníte?
Přemýšlel jsem, zda tělo ještě vydrží další zátěž. Zlobily mě svalové úpony, ale tělo až na poslední dvě utkání vydrželo. Uvidím, co bude dál. Třeba přijde konec ze dne na den, třeba se stane, že v září skončím. Třeba řeknu šlus, teď nastal opravdový konec.
Že by se právě takto měla loučit Osobnost ligy, kterou jste se za účinkování ve skončením ligovém ročníku stal?
To už byla cena za věk, protože pryč jsou doby, kdy jsem dostával ocenění za fotbal.
Ale právě vzhledem k věku a zkušenostem máte Baníku a hráčům kolem sebe pořád co dát. Vždyť jste o tom sám mluvil.
Pravdou je, že se je snažím usměrňovat, učit, předat jim svůj odkaz. Na tom nic nemění, zda jsem či nejsem ligovou osobností.
Takže příprava na dobu, kdy ohlásíte opravdu konec a bez fotbalu nedokážete ani pak žít?
Jako že bych se chystal na trenérskou dráhu? To tedy rozhodně ne, tahle role by mě rozhodně nenaplňovala.
A pokračování v klubovém managmentu?
Majitel Baníku pan Brabec už sice podobné téma nakousl, a dokonce jsem od něho slyšel, že mám dveře otevřené, ale zatím skutečně nevím, jak mi bude fotbal chybět.
Proč o tom také uvažovat, když vás čeká minimálně další rok v ligovém dresu Baníku, který by měl být lepší než ten právě završený.
Také v to věřím. Uplynulá sezóna pro nás byla po postupu složitá, protože jako nováček jsme to neměli v nejvyšší soutěži vůbec jednoduché. Noví hráči, trenéři, lidé v klubu...
Navíc vás musela psychicky devastovat série porážek, pád na poslední příčku, narůstající bodové manko a posléze i představa, že záchrana už je jen iluzorní...
To ale jen do chvíle, než si všechno v klubu sedlo a my začali zase vyhrávat. V ten moment se ukázalo, že v mužstvu síla je, i když ještě dvacet minut před koncem ligy jsme nebyli zachráněni.
Mluvíte o síle mužstva. I proto víra, že v příští sezóně bude lépe?
Máme v mančaftu zkušené hráče i mladé kluky, kteří chtějí něco dokázat, což je první předpoklad. Druhým je výborné zázemí a výtečný majitel, který je ochoten do klubu investovat a vést ho po dobré cestě. Ještě před pár lety tomu tak nebylo, neboť Baník byl vydrancovaným klubem.
Předpokladem třetím by ale pochopitelně měli být trenéři, kteří se v průběhu jara vyměnili.
Pokud by se dostavily výsledky, možná bychom ligu zachránili i s trenérem Kučerou. Jenže body jsme nezískávali, takže přišel kouč Pánik. Výborný stratég, který kluky dokázal, zvednout, dodat jim sebedůvěru a vyhecovat k maximálnímu výkonu. A oni byli ochotni za tým bojovat, což bylo také hrozně důležité.
Takže po ligové záchraně se mohlo bouřlivě slavit.
Panáka jsem si sice dal, ale už to dávno není jako v mládí. Ostatní jsem nechal slavit a odjel s rodinou do Velkých Karlovic, kde hrál syn svůj zápas.
V novém ligovém ročníku, do něhož s Baníkem vstoupíte, se formát soutěže mění, neboť po základní třicetikolové části bude liga pokračovat nadstavbou. Novum, které jste už během tureckého angažmá zažil, takže může posuzovat.
Tehdy jsme měli po základní části ligy s Galatasarayem náskok dvanácti bodů, jenže v Turecku se body dělily dvěma, takže se smrskl na polovinu. A my hned v prvním kole nadstavby jeli na Fenerbahce... Bylo to strašně těžké, ale zároveň hrozně zajímavé, protože odpadla spousta zbytečných zápasů a pořád bylo o co hrát. Proto se těším i na nový formát české ligy. Věřím, že bude mít grády, že se osvědčí a přitáhne na stadióny ještě víc diváků.
V případě derby s Opavou, která do ligy postoupila, o plné ochozy asi nemusíte mít obavy...
Bude pro nás představovat ještě víc než zápasy se Spartou, takže se strašně těším. Mám rád velká utkání se spoustou lidí.
O důvod víc, proč si zvažovaný odchod z fotbalové scény rychle rozmyslet?
Určitě.
