Článek
„Jenže ona nás trochu mrzí. Před zápasem bychom ji brali, ale když vedete 2:0, zdá se vám to pak málo. Feyenoord byl favorit, měli jsme utkání báječně rozehrané. Škoda toho vyrovnání vlastně v samém závěru nastavení. To nás mrzí,“ litoval Kadlec v rozhovoru pro Sport.cz a Právo.
Dvě trefy za čtyři minuty
Zápas ale pro Václava Kadlece začal pohádkově. Po pěti minutách měl na kopačce gól... „Pepa Hušbauer mi nádherně prostrčil míč za obránce. Šel jsem sám na gólmana. Myslel jsem si, že už mě obránce nedostihne, tak jsem trochu přibrzdil, a chystal si míč na střelu. V momentě, kdy jsem zvedl hlavu, abych se podíval, kam mu to mám dát, přijel zezadu bek a míč mi vypíchl. Škoda,“ posteskl si.
Vše si vynahradil mezi 23. a 27. minutou. Nejprve doklepl do sítě střílenou přihrávku od Lea Kweukeho. „Tu přihrávku jsem čekal, Leo to takhle dává. Stoper Mathijsen míč nestihl ukopnout a mně v podstatě stačilo dobře nastavit nohu. Byl to super okamžik, protože domácí byli zaskočení. Něco takového nečekali. A to jim ještě chvíli předtím Pepa Hušbauer málem přerazil břevno,“ liboval si Kadlec.
Druhý gól byl ale z kategorie nádherných. Pravačkou jako by si nadhodil míč a levou poslal k tyči nechytatelný projektil... „Druhá trefa byla po signálu. Vlasta Vidlička umí dlouhé auty a my z toho těžíme. Čekal jsem, jestli balón přeletí skoro celé vápno. Míč propadl až ke mně, ale skočil, takže mi nezbylo, než si ho špičkou pravé nohy přizvednout a levačkou ho z otočky a ze vzduchu napálit. Tohle bylo i o štěstí, které jsem měl, protože jsem balón dobře trefil,“ pravil skromně.
V "umývadle" se neutopil
Stadión Feyenoordu De Kuip, přezdívaný "umývadlo", je znám svojí pro soupeře zničující atmosférou. „Naopak, byla krásná, už když při nástupu fanoušci zpívali. Tohle mám rád a náramně jsem si to užíval. Slyšet byli i naši fanoušci, což nám hodně pomohlo. Feyenoord má opravdu velkou kvalitu, a když ho žene do útoku zaplněný stadión, mohou se soupeři roztřást nohy. Nám se to nestalo,“ pravil Kadlec.
Síla Feyenoordu se projevila hlavně po změně stran, kdy dlouhé minuty mačkal Spartu u její šestnáctky a nakonec se mu podařilo vyrovnat na 2:2. „My jsme začali bránit příliš brzy. To se v takových zápasech stává, že podvědomě chcete vedení uhájit a přestanete být aktivní. V tom byla naše největší chyba. Kdybychom domácí udrželi dál od šestnáctky a dostali první gól třeba až po 70. minutě, bylo by to možná jiné. Znervózněli by. Ale to je kdyby... Remíza a dva vstřelené góly jsou pořád dobrým vkladem pro odvetu,“ smířil se nakonec s výsledkem.
Kadlec má jasno, co hrát na nizozemského soupeře ve čtvrteční odvetě. „Musíme být aktivní, jako v první půli u nich, nesmíme zalézt. I když hrát a dát gól musí především oni. Dlůležité bude také dobře bránit a stejně jako na De Kuipu chodit do brejků a zakončení. Musíme je zaskočit jako v první půli u nich. Když jim dáme brzy gól, věřím, že už zápas a postup zvládneme. Určitě se ale nedá hrát na 0:0,“ nabídl svoji variantu.
A kde se v něm bere podzimní pohoda? „To je jednoduché. Jsem zdravý, měl jsem čas se doléčit. Absolvoval jsem kvalitní letní přípravu a cítím velkou důvěru trenéra Lavičky. Tím si i víc věřím a dovolím. Kéž mi to vydrží co nejdéle,“ přál si na závěr.
