Článek
Boj Plzně na půdě týmu z města s nejstarší univerzitou v Portugalsku byl dlouho spíše nudný. Tým trenéra Vrby důsledně bránil, domácí nebyli schopni cokoli vymyslet, hosté neměli potřebu riskovat gól ve vlastní síti. Až dvanáct minut po přestávce vzal Štípek u půlicí čáry balón a vydal se k velkému sólu.
„Říkal jsem si, že už musím něco udělat. Napadal jsem domácího hráče, jemuž míč odskočil. A najednou jsem měl otevřený prostor, tak jsem vyrazil," popisoval Štípek klíčový okamžik. Když vběhl do pokutového území, promítal si v hlavě scénář zakončení. „Jenže jsem měl balón na levou nohu, která je v mém případě trošku na opírání. Takže vlastně bylo dobře, že mě Portugalec fauloval. Nevím, jestli bych akci zakončil gólem," smál se dvacetiletý záložník.
Soupeř proti gólu protestoval
„Celou akci provedl nádherně. Michal Ďuriš mu skvěle stáhl obránce a David měl hodně prostoru. Vážně skvělá práce. Vlastně to byl jeho gól," klaněl se mladšímu spoluhráči kapitán Pavel Horváth.
Soupeř se přitom hodně zlobil, protože téměř v průběhu celého útoku ležel na jeho polovině po předchozím souboji plzeňský útočník Bakoš. „Ale já ho vůbec neviděl, takže mě ani nenapadlo, že bych měl míč zakopnout," krčil rameny Štípek. Navíc už před jeho akcí mohli balón do zámezí poslat Portugalci. Hru nepřerušili, a tak byli ztrestáni.
Když se však v závěru po druhé penaltě v zápase dostali znovu do hry, plzeňský benjamínek na lavičce trnul. „Měl jsem stažený zadek, aby Coimbra náhodou nedala druhý gól," přiznal Štípek, jenž střídal v 73. minutě.
