Hlavní obsah

Vodky moc neteklo, říká Jarošík

PRAHA/MOSKVA

V zimě se stal jednou z posil moskevského CSKA a už na konci první sezóny se raduje ze zisku mistrovského titulu. Jiří Jarošík v rozhovoru pro Právo přibližuje rozhodující zápas, v němž se svými spoluhráči vybojoval potřebné vítězství nad Volgogradem, i atmosféru oslav...

Foto: ČTK

Jiří Jarošík (vpravo) se těší na zaslouženou dovolenou.

Článek

Jak se v Rusku slaví titul fotbalového mistra?Tak nějak normálně, podobně jako u nás. Tohle bude asi všude stejné.

Možná v druzích nápojů bude rozdíl. V Rusku teče asi víc vodky...Také jsem si to myslel, ale vodky moc neteklo, spíš šampaňské a jiná vína. Také piva bylo dost.

O titulu jste rozhodli kolo před koncem. Můžete přiblížit zápas s Volgogradem?Deset minut to bylo vyrovnané, hráli velmi dobře. My jsme ale brzy jejich odpor zlomili a dali jim během čtvrthodiny tři branky. Pak už stačilo jen kontrolovat vývoj utkání.

Přispěl jste k výhře brankou nebo nahrávkou?Přihrál jsem na první gól Oličovi.

Kolikrát jste se v ruské lize trefil?Sedmkrát, což je solidní.

Najdete mezi těmi trefami nejhezčí a nejdůležitější?Nejhezčí byla trefa hned na začátku soutěže do sítě Kazaně. Nejdůležitější pak do branky Spartaku Moskva na 3:2.

První český mistr Ruska

Se Spartou jste získal čtyři mistrovské tituly, dají se srovnat s tím ruským. Vždyť vy jste první Čech, který se stal ruským fotbalovým šampiónem...Říká se, že ten poslední titul je nejcennější, ale ony se moc srovnat nedají. Každý má jinou příchuť, historii, za každým vedla jiná cesta. V Česku je Sparta vždycky favoritem číslo jedna, takže na první pohled se to zdá snazší, i když ve skutečnosti je to moc těžké. V Rusku si dělaly chutě na titul čtyři kluby. My jsme byli jedním z kandidátů. Cesta byla hodně obtížná, ale šli jsme za tímto cílem od začátku velmi tvrdě. Pochopitelně během roku se výkyvům nevyhne nikdo.

Zbývá jen poslední kolo, takže můžete srovnat rozdíly ruské a české nejvyšší soutěže?I to je hrozně těžké. Podobné si jsou třeba tím, že v Rusku se začíná v březnu a u nás v únoru na podobných terénech. Kvalita hry jde postupně nahoru. V Rusku hraje na dvě stovky cizinců z pětatřiceti zemí, to jsem si tu přečetl. Ne všichni jsou kvalitní, ale je tu hodně Brazilců, Argentinců i Afričanů, kteří by byli ozdobou českých klubů i soutěže.

Je znát, že velké ruské kluby mají peníze. Rusové jsou na tom dobře fyzicky i technicky, ale jsou takoví labilnější, čeští fotbalisté jsou takticky vyspělejší, umějí lépe improvizovat. Úroveň předních ruských klubů je ale vysoká a nepochybně poroste.

Vyřazení z předkola Ligy mistrů Vardarem Skopje už přebolelo?Jak se to vezme. Nemysleli jsme na to, ale jeden z cílů sezóny jsme nesplnili. Snad v příští sezóně.

Těší se na odpočinek

Byl jste v průběhu roku často v kontaktu s českými fotbalisty?Pochopitelně. Volal jsem si s Jirkou Novotným a Martinem Čížkem z Kazaně, s Pavlem Marešem a Martinem Horákem z Petrohradu, který nás hodně proháněl. V Moskvě jsem se stýkal s hokejisty a Martinem Hyským. Rozhodně jsem tu steskem netrpěl, zvykl jsem si dobře.

Co vás čeká po posledním ligovém utkání příští týden?Ještě dva zápasy v Ruském poháru a pak dovolená. Kdy přesně odjedu domů, zatím nevím, protože je možná i změna trenéra a z toho plynoucí jiné požadavky toho nového.

Čekáte pozvánku od trenéra reprezentace Brücknera?Na to se musíte zeptat jeho. Kdyby přišla, potěšila by mě. Na druhou stranu toho mám po dlouhé a těžké sezóně dost, takže si rád odpočinu. Už se těším domů. Chtěl bych stihnout nějaký ligový zápas Sparty a také Ligu mistrů s Laziem.

Reklama

Související témata: