Článek
K duelu v Kazachstánu jste hleděli s obavami, ale nakonec jste vystoupení na umělé trávě zvládli sebevědomě a s jistotou. Ulevilo se vám hodně?
Jsme rádi, že máme tento kvalifikační díl za sebou a ještě jsme v něm vybojovali tři body. Umělý povrch v Astaně byl nepříjemný. Jak nešel míč přesně do nohy, bylo strašně těžké jej dohnat. V některých fázích utkání bylo patrné, že nejsme na umělku zvyklí. Ale nechci se vymlouvat. Když jsem si představil, že bychom hráli v Kazachstánu venku... Povětrnostní podmínky během našeho pobytu v Astaně nebyly úplně ideální. Jak by asi vypadalo přírodní hřiště? Bylo by ještě horší než umělý povrch, na němž jsme nastoupili.
Byl zápas hodně složitý s ohledem na absenci zraněného kapitána Rosického?
Je to náš nejlepší hráč. Nastoupit s ním a bez něj je rozdíl. Když je v sestavě, cítíme se o něco jistější. Ale poprali jsme se dobře s jeho absencí.
Tři ze čtyř gólů vstřelili v Kazachstánu hráči Sparty. Podepsala se na dané bilanci právě klubová příslušnost a z ní vyplývající návyky?
Některé věci se projevit mohou. Ale je složité mít něco speciálního v záloze. Akce vznikají s ohledem na hru a postavení soupeře. V lize by se zřejmě nestalo, že by kapsa mezi obránci byla tak velká, abych mohl Láďovi Krejčímu dát takový balón jako před třetím gólem. Měl vážně hodně prostoru.
Vy jste pokračoval v parádní gólové sérii. Po Nizozemsku a Turecku jste pokořil i brankáře Kazachstánu. Dodaly vám předešlé trefy hodně sebevědomí?
Určitě. Kdybych za sebou měl dvacet zápasů bez gólů, asi bych v Astaně po přihrávce od Dana Koláře nestřílel, ale ještě přihrával. Mám teď šťastnější období. Na druhou stranu měl jsem následně v Astaně i lepší pozice ke vstřelení gólu. A nevyužil je.
Ještě po vítězství v Turecku jste svoji střeleckou bilanci zlehčoval, ale tři góly v řadě a navíc pět branek ve třinácti reprezentačních startech, to už není náhoda.
Jsem za mimořádnou produktivitu v národním týmu rád, ale počítám s tím, že přijde období, kdy se trefovat nebudu. Už jsem se naučil různé statistiky a bilance nepřeceňovat a být připravený na další zápasy. Navíc když si vezmu ligové zápasy a góly v nich vstřelené...
Trefil jste se do sítě Nizozemska, Turecka i Kazachstánu, v prvním a posledním kvalifikačním duelu jste navíc nahrál na vítězný gól. Cítíte se jako spasitel českých nadějí?
Ne, proč? Zaslouženě jsme uhráli devět bodů po výborných týmových výkonech a není správné hledat, jestli někdo pomohl více a jiný méně. Všichni ať, už na hřišti nebo mimo něj, udělali maximum.
Stále platí, že pokud v národním dresu skórujete, český tým slaví vítězství. Jste na danou bilanci pyšný?
Snad to vydrží. Nikoliv kvůli mně, ale pro úspěch týmu. V Astaně jsem věřil po prvním gólu, že zase vyhrajeme. Soupeř musel hru otevřít, vznikaly mezery pro další akce a kombinace.
Připomíná vám někdo v šatně vaši vzácnou produktivitu? Nedobírají si vás spoluhráči, že jste jejich poukaz na úspěch?
Ne. Myslím, že moji bilanci ani nikdo nevnímá. Určitě se nehlídáme navzájem, jaké kdo má statistiky.
Při pohledu jen pár týdnů zpět se zdá být gólová série neuvěřitelná. Ještě v generálce na kvalifikaci jste byl jen na lavičce náhradníků a do zápasu s USA naskočil až na posledních jedenáct minut.
Osud je vrtkavý. Stačilo, aby trenér udělal jiné rozhodnutí a vůbec jsme se nebavili. Myslím, že nikdo nečekal můj start v základní sestavě proti Nizozemsku. Někdy se nedaří, ale člověk nesmí podlehnout. Stejně tak je důležité nepřeceňovat období, kdy se daří a nepodlehnout uspokojení.
Komfortnější pozici český tým v kvalifikaci po třech kolech mít nemohl. Nevkrádají se už do hlav myšlenky, kolik bodů bude stačit k postupu na ME?
Musíme být pochopitelně za vydařený start rádi. Ale pořád vidíme spoustu rezerv. Nicméně je lepší hledat a odstraňovat rezervy s devíti body, než třeba jen s třemi v situaci, kdy by se další vývoj skupiny změnil z našeho pohledu v honičku. Nyní máme perfektní pozici. Nepočítám, kolik bodů bude k postupu třeba. Ale pokud zvládneme listopadový duel s Islandem, budeme hodně blízko.
