Článek
Už víte, jestli vám vaše zranění dovolí startovat na mistrovství světa?
Dospěli jsme k rozhodnutí, že můj stav není bohužel na to, abych odjel na mistrovství světa a pomohl mužstvu. Nohu jsme neustále zkoušeli dát dohromady, ale bohužel to nejde, takže zůstanu doma a kluci to budou muset zvládnout beze mě.
Co bylo ve vašem rozhodování klíčové?
Mistrovství světa začíná za osm dní, takže jsem si musel sám v sobě říct, jestli jsem schopný tam hrát. Když ale ani teď nemůžu pořádně trénovat, tak prostě nemá cenu, abych odjížděl. To bych podváděl sebe i mužstvo. Nemohl jsem spoléhat na to, že se to během mistrovství doléčí. Takovou záruku jsem trenérovi nemohl dát ani já, ani doktor, takže nebylo vyhnutí.
Neuvažoval jste, že s rozhodnutím ještě počkáte?
Nechtěl jsem dostávat pod tlak trenéra, mužstvo ani sebe. Mohl jsem si dát ještě týden na rozmyšlenou, ale akorát bych se asi dál víc trápil. Postoupil jsem včera ještě jedno vyšetření a na základě toho jsem se přes noc rozhodli. Trápil jsem se už od Seefeldu. Myslel jsem si, že stihnu aspoň poslední sobotní přípravný zápas proti Trinidadu a Tobagu, ale nemůžu jet na mistrovství světa, aniž bych tři měsíce neodehrál zápas. To prostě nejde. Nebylo by to fér.
Jak velké je zklamání?
Zažil jsem ve fotbale spoustu věcí, ale mistrovství světa mi unikalo a vypadá to, že unikne i nadobro, ale takový je život. Vyhrál jsem spoustu věcí, zažil jsem s fotbalem krásné momenty.
Už to ví vaši spoluhráči?
Před chvílí jsem jim to oznámil po obědě a myslím, že byli překvapení. Mysleli si, že se dám dohromady. Popřál jsem jim hodně štěstí a doufám, že se jim mistrovství povede.
Budete mít chuť se do Německa podívat aspoň na zápasy?
Tak to určitě. Nejdřív jsem si myslel, že bych jel třeba jako člen výpravy, ale já bych se tam strašně trápil. Už jsem se trápil dost v Seefeldu nebo v Jablonci při posledním zápase. To se strašně špatně kouše, když člověk ví, že by mohl hrát, ale přitom se na to musí koukat na tribuně. Takže se za klukama stavím třeba jenom na dva dny na hotel a podívám se na nějaký zápas, ale celou dobu bych tam být nemohl. To bych nevydýchal.
Byly ve vašem rozhodování i slzy?
Ten moment, když jsem to říkal spoluhráčům nebyl jednoduchý a je pravda, že tam nějaké slzy proběhly, ale to se dalo čekat, protože to byl silný a emotivní moment.
Jak vidíte vaše další působení u reprezentace, uvažujete, že ukončíte kariéru v národním mužstvu?
Pro mě je rozhodující výkonnost a ne věk. Já se těším na příští sezónu v Bordeaux, budeme hrát Ligu mistrů a pokud budu mít dostatečnou formu, tak nevidím problém, proč bych ještě nemohl nastoupit za Českou republiku. Když bude trenér sázet na mladší hráče, tak mi to vadit nebude. Já jsem si v reprezentaci svoje odehrál a nemusím už nikomu nic dokazovat, ale když budu mít dobrou výkonnost, tak se na mě trenér může obrátit.
