Článek
Rakousko jste zaskočili hned v úvodu. Počítal jste s tak rychlým nástupem?
Tentokrát jsme asi oprávněně drželi trumfy už před utkáním a musím vyjádřit respekt před soupeřem. V situaci, kdy mu chyběli dva vykartovaní hráči a další si na tréninku zlomil nohu, poslal trenér do obrany tři nové tváře. My jsme na to zareagovali a snažili se napadat třemi hráči. Abychom nerozehranému soupeři nedali prostor na kombinaci. Začátek byl dobrý, vytvářeli jsme si šance a Rakousko se k ničemu nedostalo. Zápas jsme rozhodli do třicáté minuty.
Neočekávaně nebyl v zahajovací sestavě útočník Okotie, jehož technickou zdatnost vaši svěřenci před duelem zmiňovali...
Okotie pro nás překvapivě nenastoupil od začátku. Kouč chtěl nejspíš rozložit zatížení na víc hráčů. O to víc si vážím, že naši hráči udrželi tempo a vyrovnali se soupeři v nasazení. V závěru jsme měli i několik šancí, které jsme při troše štěstí mohli dotáhnout do gólového konce.
Ale nedotáhli a přes dvougólové vedení nebylo o vítězi úplně jasno. Dolehla na hráče nervozita?
Zase byl cítit takový strach, jestli to zvládneme dohrát. Já ani kluci jsme semifinále mistrovství světa nikdy nehráli a psychika hraje roli. Přidala se i únava. Po třicáté minutě už zápas nepatřil k těm povedeným. Ale uhráli jsme to a zvládli postoupit. Historie se nebude vracet k videozáznamu, ale podívá se na medaile pověšené na krku.
Medaile může být stříbrná nebo zlatá. Před turnajem jste prohlásil, že chcete šampionát vyhrát. Platí to pořád?
Stále si přejeme zvítězit. I když už máme jisté stříbro. Neznám trenéra, kterého by to uspokojilo. Jsem v tomhle maximalista a budu se kluky snažit motivovat dál. Je hezké být stříbrný. Ale proč nebýt mistr světa? To se zatím nikomu u nás ještě nepovedlo. To by se zařadilo mezi největší úspěchy českého fotbalu v historii.
Hráči mluvili o splněných snech. Je to i váš případ?
Plníme si tady klukovské sny. Každý jsme chtěli být mistry světa, hrát s Argentinou. To jsou zážitky, které se v životě už nebudou opakovat. Můžu slíbit, že naše cesta nekončí. Budeme se snažit udělat poslední krok a stát se mistry světa.
Poslední krok vás čeká v neděli, soupeře ještě ale neznáte. Byla by lepší Argentina nebo Chile?
Naše přání bylo začínat a končit s Argentinou. A teď už je hrozně blízko. V březnu jsem naší pouť začal v Torontu na losování. Teď se do tamního hotelu Westin vrátíme a budeme hrát finále. Nepředstavitelná věc.
V den semifinále jste slavil dvacetileté výročí svatby. Takže se potvrdilo, že je to vaše šťastné datum?
Určitě, úplně suverénně. Jednoznačně se potvrdilo, že ten den je naprosto šťastný. Žena může být klidná.
Jak oslavíte postup?
Dáme si pivo. Vše je psychicky vyčerpávající, ta neustálá koncentrace a příprava na zápasy. Ale rádi to podstoupíme ještě dál.
