Pokoj s Pekhartem a Gebre Selassiem se v pátek večer jmenuje U střelců

Jeden je obránce, druhý útočník, ale v pátek večer měli na plzeňském trávníku hodně společného. Theodor Gebre Selassie i Tomáš Pekhart hráli 17. mezistátní zápas – a oba v něm konečně zaznamenali první trefu v dresu národního týmu.

„Navíc spolu bydlíme na pokoji, takže se nám bude parádně usínat," usmíval se Gebre Selassie, nájemník pokoje 517.

On coby obránce svého parťáka trumfl. Trefil se dřív, Pekhart až po něm. „Kvůli těm pár minutám si Tomáše dobírat nebudu. Hlavně že to máme oba za sebou, že jsme vyhráli a můžeme se v klidu chystat na Bulhary. Ti jsou o pár stupňů výš než Malta, bude to mnohem těžší zápas," uvědomuje si Theo.

On pod takovým tlakem nebyl, zato Pekhart před každým zápasem poslouchal, kdy už se konečně trefí... „Nebylo to úplně snadné, musel jsem hlavičkovat v záklonu. Již v prvním poločase mi ke gólu chyběl kousek. Oddechl jsem si, že mé čekání na gól skončilo. A věřím, že teď už budu v brankovém trendu pokračovat," doufal Tomáš Pekhart.

Reprezentanti si libovali, jak jim pomohlo vděčné plzeňské publikum. Odměnou pro fanoušky tedy bylo, že třetí gól přidal jeden z členů početné plzeňské a explzeňské kolonie v reprezentaci – Jan Rezek.

„Jarda Plašil naštěstí trefil centr do správného prostoru a já tam stál. Byl to zápas hlavně o trpělivosti. My ji měli a tři body získali," hodnotil útočník, který navázal na svou gólovou sérii z kyperské ligy.

Mužstvo si přitom prožilo pořádný šok. Sotva se ujalo vedení a ukončilo dlouhou sérii bez gólu, hned také samo inkasovalo. „Takový gól už Malťan dlouho nedá. Byl krásný. Ne že by nám chyběla koncentrace, v tu chvíli jsme spíš byli málo důrazní. Ale pořád jsme si věřili. A musíme poděkovat fanouškům, že nás od začátku do konce hnali dopředu," vyzdvihl Rezek.

Výhru nakonec podtrhl brankář Čech, plzeňský rodák, který lapil penaltu. „Byla tedy hodně přísná. Ale nakonec jen dobře pro Čechína, protože ji chytil," culil se Gebre Selassie.