Článek
Neměl a nemá to ani trochu jednoduché. V kvalifikaci o EURO 2012 dostal za úkol předstihnout ve skupině Ázerbajdžán, ale nepochodil. Ve skupině získal čtyři body a skončil poslední.
„Jasně, těch bodů jsme mohli mít víc. Třeba v Turecku jsme dostali gól v poslední minutě a zápas prohráli, s Rakouskem jsme doma remizovali, i když jsme měli na výhru, zářijová porážka v Ázerbajdžánu byla také zbytečná. Ale prestiž kazachstánské reprezentace každopádně narostla a respekt soupeřů jsme si získali, což trenéři našich soupeřů potvrzovali. Samozřejmě to těší, i když jsme teprve na začátku cesty, po níž jsem se vydal,“ glosoval při návratu do Prahy trenér Miroslav Beránek své jedenáctiměsíční působení u kazachstánské reprezentace.
Trenér Miroslav Beránek zvládl při návštěvě Prahy i Silvestrovské derby v Edenu.foto: Právo/Petr Horník
Podmínky našel v Kazachstánu skvělé
V daleké Astaně to nemá vůbec jednoduché. „Kazachstán je bohatou zemí, kde jsou podmínky pro práci skutečně na vysoké úrovni, ale s řadou problémů se tam samo sebou potýkám. Na místní mentalitu už jsem přivykl, obrovský fotbalový potenciál jsem tam našel, ale čeká mě ještě pořádný kus práce,“ netají čtyřiapadesátiletý trenér mnohá úskalí, s nímž se musel a musí v desáté největší zemi světa potýkat.
„V klubech extraligy mají hráči velice slušné podmínky, takže nemají zapotřebí odcházet do ciziny, jako je tomu u nás. Však mám také v národním týmu jediného krajánka Heindricha Shmidtgala, jenž vyrůstal v Německu, kde zůstal a teď hraje za druholigový Fürth.“
Patnáct set kilometrů není žádná vzdálesnost
Problémemy v Kazachstánu jsou pochopitelně nekvalitní hřiště, absence mládežnických soutěží, tím největším pak obrovské vzdálenosti. „Patnáct set kilometrů od města k městu je docela běžná distanc, takže se všude musí létat. Nedokážu vůbec odhadnout, kolik tisíc kilometrů jsem při leteckých přesunech absolvoval,“ přiznává Miroslav Beránek.
Dalším problémem je omezený počet hráčů, mezi nimiž může český trenér reprezentační tým vybírat. Ligu totiž hraje v Kazachstánu jen osm mužstev, přičemž každé z nich může do zápasu postavit až pět cizinců.
„A když se k tomu připočte brankář a mladý kluk do jedenadvaceti let, jehož start je v každém ligovém zápase povinný, zbývá po čtyřech hráčích na každé straně. To opravdu není moc, i když na druhou stranu je pravdou, že díky cizincům je fotbal v Kazachstánu rozvíjí a jde nahoru.“
Fitness trenér už je povinností
I Beránek se samo sebou snaží, aby se kvalita kazachstánského fotbalu zvyšovala a reprezentace z toho následně profitovala.
„Přivedl jsem k národnímu týmu od nás z Čech fitness trenéra, jenž mně pomáhá s přípravou hráčů. Osvědčilo se to, takže dnes už je pro každý ligový klub povinností, aby měl fitness kouče také. Společně se srbským trenérem jedenadvacítky a českým koučem Pavlem Trávníkem, jenž vede sedmnáctku, děláme prostě postupné kroky, které by se měly časem projevit,“ přibližuje trenér Beránek, co všechno se snaží do Kazachstánu importovat a jak se snaží fotbal v asijských končinách pozvednout.