Článek
Původně jste plánoval, že se na světový šampionát poletíte podívat, abyste mohl fandit české reprezentaci. Národní tým se sice do Brazílie neprobojoval, vaše plány se ale zřejmě nezměnily...
Pracovní cestu tam určitě podniknu, protože některé zápasy budu chtít vidět na vlastní oči. Brazílie mě láká o to víc, že jsem tam nikdy nehrál, ani nebyl.
Při neúčasti české reprezentace budete zřejmě fandit italské squadře.
Ne, té fandí a bude fandit můj mladý, což je celkem logické, protože se v Itálii narodil. Já budu fandit dobrému fotbalu a sledovat přitom hráče, kteří by mohli přicházet v potaz pro náš Juventus.
Do zahájení šampionátu chybí ještě půl roku, ale přesto - máte své favority?
Bude jen jeden - domácí Brazílie, proti níž se postaví celý zbytek světa.
Myslíte, že je schopná v domácím prostředí roli favorita zvládnout?
Nebude to pro ni nic jednoduchého a nejsem si až tak jistý, zda její fotbalové kvality budou na celkové vítězství opravdu stačit. Právě vzhledem k domácímu prostředí a tlaku, jenž na ni bude vyvíjen, to bude mít hrozně těžké. Sám se proto nechám překvapit, jak se s rolí favorita vyrovná.
Mimochodem - jaké šance dáváte italské reprezentaci?
Italové se za favority nepovažují, i když do Brazílie poletí s tím, že budou chtít šampionát vyhrát. Pravdou sice je, že v minulosti měli na každém mistrovství kvalitní mužstvo, ale bude pro ně hrozně těžké, aby příští rok šampionát vyhráli.
Právě v den, kdy fotbalový svět spatřil nový míč určený pro nastávající šampionát, oznámila FIFA, že nový mistr světa zinkasuje téměř 800 miliónů korun. Co říkáte takové astronomické sumě?
Není to nějak přehnané?!
Pochopitelně že jde o peníze pro tým a jeho asociaci...
Je mně jasné, že je neshrábne jednotlivec. Ale i tak jsou to velké peníze. Jenže i fotbal je obrovský byzynys, v němž se točí stále víc a víc financí. A ani současná ekonomická krize na situaci nic nemění. Vidím to v Itálii, která také prožívá horší časy, ale lidé na fotbal dál chodí. Mají ho rádi, berou ho jako divadlo a proto i peníze v něm se točící jsou vlastně normální.
V Praze jste představoval nový míč pro mistrovství světa. Napadlo vás při tom, že zanedlouho už tomu bude deset let, co jste držel v rukou nejcennější balón určený jednotlivci, Zlatý míč France Footballu?
Hrozně to uteklo. Do minulosti se moc nevracím, ale při každoročním vyhlašování výsledků ankety si vzpomenu na okamžiky, kdy jsem Zlatý míč přebíral. A z pouhého pomyšlení mám stejnou husí kůži, jako je na povrchu Brazuky.
Letošní vyhlášení se kvapem blíží. Komu byste Zlatý míč udělil vy?
Těžké rozhodování, protože je hodně fotbalistů, kteří by si ho zasloužili. V mých očích jsou ovšem dva jasní favorité - Ribéry a Cristiano Ronaldo.
Registrujete určitě nejen dění v evropském fotbale, ale i v českém. Co jste říkal na příchod plzeňského trenéra Vrby k reprezentaci?
Jiná varianta ani neexistovala a podle mého i sám trenér Vrba cítil, že krok k národnímu mužstvu udělat musí. A byl to krok správný, protože je mužem na správném místě, který toho s klubem hodně dokázal. Ale s reprezentací to bude mít těžké.
Proč myslíte?
Práce u národního mužstva, kde se vidí s hráči jednou za měsíc na týden či maximálně deset dnů, je přece jen jiná, než působení v klubu, kde může s fotbalisty pracovat celý rok a připravit si je pro svůj styl hry.
Podobná upozornění ale přece padala i v době, kdy se reprezentace ujímat trenér Brückner. A co potom s vaší generací dokázal!
Těžko hodnotit a srovnávat. Trenér Brückner psal historii českého fotbalu a dokázal toho strašně moc. Když se národního mužstva ujímal, měl už hodně odtrénováno, za léta nasbíral spoustu zkušeností a díky nim věděl, jaký mix v reprezentaci vytvořit. Netvrdím, že Vrba zkušenosti nemá, jen upozorňuji, že jeho role nebude jednoduchá.
Nechtěl byste mu v práci, která podle vás nebude jednoduchá, nějakým způsobem pomoci?
Předčasné nad něčím podobným uvažovat. Mám funkci v Juventusu a práce až nad hlavu. Zatím mě ale baví a dělám ji rád, takže žádné další nabídky neřeším. Na to je čas...
