Článek
Úvodní finále na Tehelném poli skončilo smírně 3:3, odveta branku nepřinesla. Jelikož pravidlo o vstřeleném gólu na hřišti soupeře neplatilo, souboj rozsoudily pokutové kopy. V brance Slovanu tehdy stál reprezentační gólman Alexander Vencel, to ale Nehodu nerozhodilo.
„Bylo mi jedno, kdo proti mně stojí. Měl jsem to tak celou kariéru, na penalty jsem chodil, i když jsem třeba dvě zahodil. Na tu další jsem zase šel," říká Nehoda, který na cestě do finále proměnil čtrnáct pokutových kopů.
Do finále pomohl i los
Stačilo ale málo a Zlín by se do něj vůbec nedostal. „Po remíze s Brnem skončil penaltový rozstřel 5:5 a o našem postupu rozhodl až los. Byl to asi osud," směje se Nehoda. „Měli jsme fakt štěstí, protože Slovan nás v prvním zápase asi trochu podcenil. Prohrávali jsme už 1:3, já jsem snížil a v úplném závěru vyrovnal Peťa Březík. Kdybychom tam prohráli, asi bychom je doma neporazili," tvrdí Nehoda, jenž čtyřmi přesnými ranami v rozstřelu zařídil pro Zlín premiérovou účast v evropských pohárech.
Ve druhé ligové sezóně už Zlín úspěch nezopakoval a sestoupil. „Stal jsem se sice králem střelců, ale týmu se nedařilo. No, a pak jsme se rozutekli," říká Nehoda, jenž následně narukoval do Dukly a zůstal v ní dalších jedenáct let. „Byl to tenkrát pro Zlín obrovský úspěch, na který se už téměř zapomnělo," podotýká Nehoda s tím, že vzpomínky díky letošní účasti Zlína ve finále MOL Cupu znovu ožívají.
Rodák z Hulína žije v současnosti u Ostravy, kde provozuje italskou restauraci. Blízko má proto i k Opavě. „Favoritem je samozřejmě Zlín, který ale v lize prožívá herní krizi. Je to trochu podobné jako před těmi 47 lety. Ani nám se v lize nevedlo. Opava má ale výborné mužstvo, nedivil bych se, kdyby se znovu rozhodovalo v penaltách," usmívá se Nehoda.
