Článek
Minulý týden jste se Slavií postoupil do elitní společnosti evropských klubů, jak s odstupem času vnímáte tento úspěch?
Nikdy jsem nesnil o tom, že bych si zahrál v sedmatřiceti letech Ligu mistrů. Vždycky jsem sledoval zápasy v televizi a záviděl těm klukům, že se mohou tak prestižní soutěže zúčastnit. Zahrál jsem si sice Pohár UEFA, ale buď jsme vypadli v předkole, nebo velice brzy v hlavní soutěži. Je to pro mě sladký bonbónek na konec kariéry.
Proti nizozemskému Ajaxu jste doslova čaroval. Byly to nejdůležitější zápasy ve vašem životě?
Hodnotím je asi nejvýš. Když Olomouc hrála proti největším evropským esům, seděl jsem na lavičce jako brankářská dvojka. Tenhle tým pomohl Slavii prorazit v pohárové Evropě a splnil fanouškům několikaleté přání.
Dostal jste hodně děkovných dopisů?
Bylo jich opravdu dost. Na různých on-line chatech mi blahopřáli fanoušci, obdržel jsem také spoustu esemesek od přátel i neznámých lidí.
Ve zlomových okamžicích boje o Ligu mistrů jste působil jako muž bez nervů, v tom vám pomáhaly vaše zkušenosti?
Mojí výhodou bylo, že jsem nebyl zatížený tím slávistickým komplexem. Stejně tak je pro mě zápas mezi Spartou a Slavií utkáním jako každé jiné. Duel s Ajaxem jsem bral také tak. Já jsem prošel velkou školou při působení v Řecku a nic mě jen tak nerozhází.
Co všechno jste si na angažmá v Řecku prožil?
Našemu týmu se hodně nedařilo. Já jsem byl nejstarší a nejzkušenější hráč, takže si mě vedení několikrát pozvalo na kobereček a tvrdě kritizovalo. Tři měsíce jsem dostával pořádnou sodu, než se pravda projevila a vše se otočilo v můj prospěch. Vstoupili jsme do ligy samými porážkami, ale já byl třikrát vyhlášený brankářem kola. Pak konečně pochopili, že je problém jinde.
Jaké konkrétní věci vám majitel Panionisu vyčítal?
Říkal mi, že jsem podvodník, který neumí chytat. Odvetu Ligy mistrů proti Ajaxu vysílali i v Řecku a komentátoři se divili, jak se mohl Panionios zbavit takového gólmana. Já si ale nestěžuji, mě to svým způsobem strašně pomohlo. Byla to škola psychické odolnosti.
Bezprostředně po pražské odvetě propukly na Strahově velkolepé oslavy postupu, jak jste si je užil?
Viděl jsem jiné členy týmu se slzami v očích a uvědomil si, že jsem pomohl splnit jeden obrovský sen. Když pak máte chvilku si sednout a popřemýšlet nad tím co se dokázalo, je to moc krásné.
Po více než třech letech jste opět obdržel pozvánku do reprezentace...
Jsem samozřejmě moc rád. Je to ohodnocení mé práce a toho, co jsme s týmem Slavie dokázali.
Působíte v reprezentaci jako jeden ze tří brankářů, radíte si navzájem?
Jsem už tak zkušený, že nemusím nic od nikoho odkoukávat. Každý z nás má svůj styl a stejně tak jinou roli v týmu. Petr Čech měl například ve středu hodinu a půl dlouhý osobní trénink. Je vidět, že na sobě pracuje a díky tomu je úspěšný. Další dva gólmani musí být v tu chvíli k dispozici hráčům.
Trenér Brückner naznačil, že v jednom z utkání budete náhradním brankářem vy a ve druhém Jaromír Blažek...
Tak to jsem se dozvěděl až teď od vás. Nevím, v kterém zápase budu dělat dvojku. To nám kouč řekne až na taktické přípravě těsně před začátkem utkání. Jarda i já chceme být na lavičce v domácím zápase, zažít tu atmosféru a vidět naše vítězství.
