Článek
„Současná jednadvacítka je silnější než tehdejší zlatý výběr,“ míní Beránek, který momentálně vede reprezentaci Kazachstánu. „Obránci Mazuch a Suchý nastupují v předních evropských klubech, mají vysoké taktické dovednosti. V záloze je na stranách obrovská síla. Ve středu hřiště rovněž a útočníci Pekhart, Kozák či Kadlec představují pro soupeře permanentní hrozbu,“ rozplývá se trenér.
„Spousta hráčů už okusila atmosféru prvního reprezentačního týmu. Tehdy měl zkušenosti z áčka vlastně jen Baroš,“ dumá Beránek, jenž zlatý triumf starý devět let přičítá faktoru jménem Petr Čech. „On byl klíčový pro úspěch. Turnaj se mu mimořádně povedl.“
V kádru současného týmu vidí obrovskou sílu. „Uspěli na mistrovství Evropy sedmnáctek, na devatenáctkách i na dvacítkách. Mají zkušenosti s finálovými turnaji i ze zahraničních klubů. Jsou úspěšní a trenér je s nimi prakticky od reprezentační šestnáctky. Mají sebevědomí, které je podložené. Jde o vítězné typy,“ zdůrazňuje Beránek. „Na mistrovství Evropy rozhoduje kvalita a šíře kádru. Uspět můžete, když je na lavičce hráč, který i z pozice náhradníka zápas rozhodne. A takové trenér Dovalil má,“ míní Beránek.
Příprava za pochodu
Zásadní rozdíl vidí v možnostech přípravy. „Teď před Dánskem má trenér dost času vychytat všechny nedostatky. My jsme tehdy jeli prakticky nonstop,“ připomíná čtyřiapadesátiletý kouč a vzpomíná na peripetie před turnajem. „Tehdy bylo v pondělí finále Poháru ČMFS, do něhož nastoupilo v souboji Sparta–Slavia deset hráčů. A ve čtvrtek se hrál první zápas ME s Francií, který jsme prohráli. Až poté pro nás turnaj začal. Nebylo možné se dát dohromady za dva dny včetně přesunu. Průběžně jsme pracovali na kondici a hlavně na regeneraci.“
Český tým tehdy Francii podlehl (0:2), následně porazil Belgii (1:0) a remíza s Řeckem (1:1) stačila k postupu do semifinále. V něm v prodloužení přemohl Italy (3:2) a ve finále po bezbrankové remíze s Francií slavil titul po penaltovém vítězství 3:1.
„Vybavuji si přesně, jak Vachoušek převzal pohár pro mistry Evropy. Ale v průběhu zápasu jsem nevěřil, že by se mohl penaltového rozstřelu dožít. Byl úplně vyždímaný,“ líčí Beránek.
Semifinále s Itálií přineslo největší emoce
Nejemotivnější okamžik má však spojený s triumfem nad Italy v semifinále. „Byli jsme lepší, ale zvrtlo se to. Vedli jsme čtyři minuty před koncem o dva góly, jenže po trefě Pirla vyrovnal v nastavení Maccarone. Funkcionáři a realizační tým Italů vyběhli před lavičku a dělali nevkusná gesta. Hrálo se ještě asi devadesát vteřin a bylo nám ouvej,“ vzpomíná Beránek.
„Přežili jsme do prodloužení. Kluci byli zlomení, ale dali jsme je psychicky dohromady. Když šli na hřiště, věřil jsem v postup. Z mužstva sálala energie. Byli nabití, sebejistí a odhodlaní,“ popisuje Beránek. „Když dal Pospíšil postupový gól do branky před deseti tisíci Italů, byl by na jejich tribuně slyšet padající špendlík,“ směje se Beránek.
Jedinou záludnost v nadcházejícím turnaji vidí v pozici, jež je Čechům přisuzována. „Jsme favorité, což je pro naše týmy ošidné. Jen výjimečně se s očekáváním vyrovnáme,“ upozorňuje bývalý trenér Slavie, Brna či asistent reprezentačního áčka.
