Článek
Na šampionát jste už postoupili, navíc se teď můžete ve dvou zbývajících duelech s Turky a Nizozemci rozhodnout a vybrat si, kterého z těchto soupeřů pustíte do baráže a dát mu možnost zahrát si o Francii. Už jste o volbě přemýšlel?
Já přál baráž Lotyšsku a Kazachstánu, ale ti se do ní nedostali.
Asi proto, že trenéři těchto týmů nemají podobně vítěznou karmu, jako se vznáší nad vámi. Myslíte, že má váš někdejší plzeňský a v současnosti reprezentační svěřenec David Limberský pravdu, když mluví o tom, že jste dítětem štěstěny a že vám pomáhá i zmiňovaná karma?
Nejen David, ale i manželka říká, že mám v životě velké štěstí.
A máte ho?
Přece se říká, že štěstí přeje připraveným. Pokud neděláte něco maximálně, mít ho nemůžete.
Vy jste to u reprezentace dělal, takže jste ji s předstihem dovedl na EURO. A dokonce tak značným, že v posledních dvou kvalifikačních zápasech můžete zkoušet, prověřovat, třeba i experimentovat. Uděláte to?
Nikdo neočekával, že se podobná možnost ke zkoušení v konfrontaci s Tureckem a Nizozemskem nabídne, ale když už tady je, dostanou další hráči mnohem víc prostoru. Ale že bych do každého ze zbývajících zápasů poslal dvě odlišné jedenáctky, to tedy ne.
Ale třeba takový Vaclík, nebo Gebre Selassie by víc prostoru dostat mohli...
To se dá určitě očekávat.
Mimochodem, na pravou stranu obrany máte k dispozici dva hráče, kteří nastupují pravidelně v bundeslize, zatímco v národním mužstvu pro ně máte jen jedno místo. Neuvažoval jste o tom, že byste Kadeřábka, nebo Gebre Selassieho v reprezentaci přeškolil?
To je těžké... Z klubu si přinesou své návyky, takže je obtížné dávat je v reprezentaci na jiné místo sestavy. Nemuselo by to vyjít. Jisté možnosti se sice nabízí, neboť třeba Theo může hrát defenzivního i ofenzivního záložníka, ale uvidíme, co bude za tři čtvrtě roku. Bude záležet na nich, jak se v klubech prosadí a jak bude jejich výkonnost vypadat.
Asi i vy sám netrpělivě čekáte, jak na tom bude po další operaci Tomáš Rosický a zda se mu povede návrat do sestavy Arsenalu, protože jeho dirigentské schopnosti národnímu mužstvu chybí...
Na říjnové zápasy s Tureckem a Nizozemskem pravděpodobně ještě k dispozici nebude, na přípravné utkání v listopadu by přijet mohl. A já bych chtěl, aby přijel. Záležet ale bude samo sebou na jeho zdravotním stavu. Mě ale spíše zajímá, co bude v lednu a dalších měsících...
Čímž naznačujete....
Jen to, zda bude Tomáš bojovat v Arsenalu o místo v sestavě, nebo půjde jinam, kde dostane víc prostoru.
Co byste mu radil?
To je jen na něm a jeho manažerovi. Tomáš patří k hráčům, kteří mohou reprezentaci pomoci, vše se ale odvíjí od jeho zdravotního stavu. Na evropském šampionátu však bude chtít určitě hrát a udělá všechno, aby byl připraven.
Mimochodem, vy byste Rosickému přestup mu přestup do jiného klubu doporučil?
To je čistě jen a jen na něm. On se rozhodne podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Ale třeba Vydrovi jste hostování z Watfordu do druhé ligy doporučil a schvalujete ho.
Pochopitelně, protože jde o správný krok, neboť v novém působišti dostane prostor, aby hrál. A to je důležité, neboť i druhá anglická liga je těžkou soutěží.
Adresoval byste podobné doporučení i dalším hráčům?
Pochopitelně. Zvláště mladým a perspektivním. Jestliže nehrají, jejich vývoj se zpomalí. Ale záleží na nich... Pokud jsou přesvědčeni, že z klubové sestavy vytlačí kapitána, jenž hraje v mužstvu osm let, jejich věc. Já si to nemyslím.
Narážíte očividně na útočníky, kteří představují pro reprezentaci evidentní problém.
Věříme Lafatovi, Škodovi, na hraně se pohybují Vydra, Václav Kadlec, Necid i třeba Kozák, který už začal po zranění trénovat. Ale chybí nám útočníci takového formátu, jakými byli Baroš či Koller.
Co vám v momentálním reprezentačním kádru ještě schází?
Zkušenosti. Nemáme v ní fotbalisty, kteří by hráli v Juventusu či Liverpoolu a byli pod neustálým tlakem. V české lize se do takových situací dostanou šestkrát sedmkrát za sezónu, což se pochopitelně následně projeví v reprezentaci. Máme slušně rozehraný zápas na Islandu nebo v Lotyšsku, jenže dostaneme gól a oni se najednou bojí o výsledek. Logicky, protože i mezistátní starty a zkušenosti jim schází. Za trenéra Brücknera měl každý z reprezentantů na kontě šedesát, sedmdesát startů, v Rize byli takoví jen dva. Čech a pak už jen Limberský.
Přesto jste vyhrávali a do Francie se dostali.
Výsledkově musím být spokojený stoprocentně.
A co se hry týče?
Neodehráli jsme vyloženě průšvihový zápas, ale nesehráli jsme ani utkání, s nímž bych byl plně spokojený. Čeká nás ještě spoustu práce, abychom zvládli celé střetnutí.
To je cíl pro měsíce příští?
Cílem je třeba i to, abychom nedostávali góly po našich hrubých, mnohdy až školáckých chybách, jimi pak dostáváme sami sebe pod tlak. Ale to nic nemění na mé představě o tom, že i obránci se musí snažit hrát a tvořit.
Když už jsme u cílů, jaký je ten pro šampionát ve Francii?
Na to by měl spíše odpovídat předseda našeho fotbalu Pelta. Ale jak ho znám, nebudou to cíle malé.
Ale vy sám si přece také nikdy nedáváte malé cíle...
Ambice musím mít já, stejně jako hráči, protože jinak bychom nemohli trénovat a hrát. Vím, že máme bezejmenné mužstvo, od kterého nikdo nic nečeká, ale jsem na tom určitě stejně jako předseda.
Takže se vám zdá o tom, že hrajete finále mistrovství Evropy?
V poslední době jsem toho moc nenaspal. Až se mi bude něco zdát, zavolám...
