Článek
Konfrontace s Interem, jenž má v italské lize nakročeno ke čtvrtému mistrovskému titulu v řadě, představuje asi pro každého soupeře výjimečnou motivaci. Z vašeho týmu přímo vyzařovala.
Proti Interu jsou to skutečně jiné zápasy, než proti ostatním mužstvům v Sérii A. Hraje se na nádherném San Siru a navíc proti velkému mužstvu snažícímu se co nejdříve si čtvrtý titul v řadě pojistit.
Jak se vůbec změnil Inter po příchodu věhlasného, ale také hodně kontroverzního portugalského kouče Mourinha?
Inter se zase až tak moc nemění, i když rok co rok vydatně posiluje, čímž jen dokazuje, že je skutečně velkým klubem. Mourinho je při vší úctě k jeho předchůdci Mancinimu trenérskou extratřídou, která přinesla na lavičku „nerazzuri“ nové poznatky i trochu jiný styl koučování.
Přesto jste v sobotním šlágru italské ligy neměli daleko k překvapení...
Ale jen necelých šedesát minut, kdy jsme drželi bezgólový stav a hráli vyrovnanou partii. Jakmile dal Inter vedoucí gól, sesypali jsme se a začali hrát až příliš individuálně, což se nemělo stát.
Měl jste pod dohledem nebezpečného Ibrahimoviče, který vám dal první gól, a pak i nepříjemného Crespa. Jak těžké je tyto hráče uhlídat?
Ibrahimovič je jedním z nejlepších útočníků na světě. V první půli jsem s ním problémy neměl, neboť v úvodu několikrát podklouzl, z čehož byl hodně nervózní a podrážděný, takže mu hra tolik nešla. Pak mu ale stačilo nechat pár metrů volného prostoru, on dal gól, chytil se a dokazoval, že je opravdu top třídou. A co teprve když se vedle něho objevil střídající Crespo.
V duelu s Interem si odbyl debut i český mladý Kozák, který přišel do Lazia z Opavy a zatím v sérii A neodehrál ani minutu.
Zažil si premiéru snů.Trenér ho sice poslal na trávník jen na pár posledních minut, ale zahrát si první zápas Série A proti Interu na San Siru, to je něco. Jsem moc rád, že už má debut za sebou.
Na San Siru jste sice neuspěli, zase až tak moc rozladěný ale nejste...
To proto, že šanci dostat se do pohárové Evropy navzdory prohře s Interem a vyklizení pohárových příček pořád ještě máme. Ať už z ligy, nebo z Italského poháru, do jehož finále jsme se po výhře nad Juventusem probojovali.
Která z cest se vám jeví při momentální konstelaci schůdnější?
Těžko odhadovat. Ve finále poháru se utkáme za čtrnáct dnů se Sampdorií Janov, která už v lize nemá na pohárové příčky nárok, proto se určitě soustředí na pohár. My naproti tomu na umístění zaručující cestu do Poháru UEFA můžeme dosáhnout i ze Série A, takže budeme až do konce sezóny válčit na dvou frontách.
Klubovou generalitu i fanoušky jste si už trochu usmířili, předtím ale bylo po neustálých porážkách a propadu v tabulce v klubu hodně dusno... Řádili vaši tifosi i prezident klubu!
Nejdřív došla trpělivost fanouškům, kteří se po sérii pět porážek v řadě, jež vyvrcholila v Sieně, vypravili za námi do tréninkového centra a my jim měli co vysvětlovat. Příjemné to nebylo, neboť jádro příznivců Lazia patří k nejtvrdším v Itálii. Pak k nám dost důrazně promlouvat prezident klubu Claudio Lotito a my pochopili, že musíme zabrat.
Proč ale až po důrazné prezidentově domluvě?
Protože naše výkony jsou hodně nevyrovnané. Jsme schopni vyhrát římské derby s AS, přivést body z Janova, ale pak přijde mizérie, kdy zbytečně ztrácíme body. To je hlavní důvod, proč nefigurujeme v tabulce ve vyšších patrech a nemáme účast v pohárové Evropě jistou už teď.
Vy ale musíte být v pohodě... Po týdnech, kdy jste vysedával jen mezi náhradníky, jste se vrátil do základní sestavy a pravidelně nastupujete.
Díky bohu, protože nebylo nic příjemného zahřívat lavičku. V posledních čtyřech ligových a jednom pohárovém utkání jsem hrál a samozřejmě že bych si přál, aby to vydrželo až do konce sezóny.
A co po sezóně? Zůstanete v Římě?
Nemám důvod myslet na odchod, protože mám v Laziu smlouvu, rodině se v Římě líbí a já chci modrobílý dres oblékat dál. Musím samozřejmě makat a o místo v sestavě se rvát, ale to podstoupím rád.
