Článek
„Bylo to pro mě snadnější, protože jsem šel do známého prostředí,“ přiznává Rada, který po čtyřech letech opustil Jablonec. A zamířil do Teplic.
Zde vkročil na trenérskou dráhu v roli hlavního trenéra. Před sedmi lety to byla jeho první štace. Ale skončila neslavně. „Musel jsem odejít po sedmnáctém kole. Porazili jsme Slavii, ale pak jsme prohráli v Jablonci,“ vzpomíná.
Za nuceným odchodem stálo i několik extempore polepšeného bouřliváka. „Tehdy jsem odcházel ze čtvrtého místa a cítil jsem křivdu. Nebylo to kvůli výkonům týmu, stálo za tím moje chování,“ vypráví Rada. „Ve skrytu duše jsem si říkal, že se jednou vrátím.“
A vrátil. „Velkou radost mi přitom udělalo, že nabídku jsem dostal od lidí, kteří byli ve vedení i tehdy. Sedm let je dlouhá doba. To špatné jsem si odháčkoval a to dobré nechal. Moje emotivní povaha mi zůstala, ale držím vše v patřičných hranicích. Beránek ze mě nikdy nebude, devadesát minut na lavičce v klidu sedět nebudu,“ culí se Rada.
„Ale za čtyři roky v Jablonci jsem ani jednou nebyl vykázán na tribunu,“ připomíná trenér, jehož první působení v Teplicích kromě lidí z managementu pamatují jen dva hráči: Verbíř a Doležal.
Poučil se, nechá si poradit
Co je za proměnou bývalého hráče Dukly Praha, Bohemians, Blšan, Fortuny Düsseldorf, Essenu, Regensburgu či kanadského Toronta Blizzard?. „Nechám si poradit. Dělal jsem s Ciprem, Chovancem nebo Brücknerem, to mě poučilo. A taky jsem o dost let starší, to hraje velkou roli,“ směje se Rada.
V Teplicích ho přitom nečeká snadná práce. Ambiciózní klub by rád navázal na nedávná léta, v nichž byl pravidelným účastníkem evropských pohárů. „Nechci mluvit o umístění. Hlavně, abychom hráli dobrý fotbal, na tribunách bylo více lidí a měli radost z naší hry,“ zdráhá se být konkrétní Rada.
Ale je jasné, že nepřišel, aby se svým týmem plnil jen roli účastníka soutěže. „Ambice musí mít každý. Máme tým schopný hrát dobrý fotbal v horních patrech tabulky. Uvidíme po prvních kolech. A šance uspět je i cestou domácího poháru,“ připomíná lišácky kouč, který právě díky v tuzemsku přehlíženému poháru prokličkoval s Jabloncem až do Poháru UEFA.
Diváci se nudit nebudou
Stojí před ním však tvrdý oříšek. Musí najít Teplicím nového kanonýra. Ten minulý, třináctigólový Džeko, odešel do Wolfsburgu. „To je obrovská ztráta. Měl velkou kvalitu, rozhodoval zápasy a mezi koncovými hráči byl výjimkou. Byl jsem s jeho odchodem smířený. Bylo zbytečné mu bránit. Lidé musí pochopit, že budeme hledat zástupce,“ líčí Rada.
Jako posilu do útoku získaly Teplice Smíška z Jablonce, Radova bývalého působiště. „Nebylo snadné sehnat náhradu. Každý věděl, že Teplice prodaly Džeka a tudíž mají peníze. Smíšek se jevil typologicky jako nejlepší varianta. Chtěli jsme vyššího hráče, je kvalitní,“ říká Rada.
Jenže Smíšek žádný velký kanonýr není. V 87 ligových zápasech v Jablonci dal 10 gólů. „Šance neproměňuje,“ připouští Rada. V záloze má proto jiný plán. V jeho duchu už mužstvo trénuje. „Střelba ze všech pozic, střílejte, střílejte víc,“ nese se Radův řízný hlas v tréninkových utkáních stadiónem na Stínadlech.
„Musíme Džekovy chybějící trefy rozmělnit mezi více hráčů. Nesoustředíme se na jediného hráče. I proto jsme udělali Gašparíka. Ten má také velký potenciál. Góloví hráči jsou i Doležal, Verbíř, Kroupa, Štohanzl či Fenin,“ říká nový trenér.
Je jasné, že na Stínadlech se diváci nudit nebudou. „Vím, že publikum v Teplicích je náročné. Slibuji, že v každém utkání půjdeme za vítězstvím,“ láká diváky Rada.
