Článek
Vaše premiéra byla bezgólová a hodně upachtěná...
Terén byl příliš těžký na to, aby se na něm hrál technický fotbal. Byl to tedy boj. Po úvodních problémech hráči naštěstí velmi brzy pochopili, jak na promáčeném trávníku hrát nelze. Za celý zápas jsme pak Liberec nepustili do vyložené šance.
Jen to vám ovšem ke spokojenosti asi nestačí.
Ano, spokojený můžu být jen napůl. Musíme si uvědomit tři zásadní věci. Jakým způsobem mužstvo ztratilo poslední zápas, že k němu přišel během podzimu již třetí trenér, a že jsme navíc hráli proti soupeři ze špičky tabulky. Měli jsme tři velké šance na rozhodující gól. Hlavně mi chybělo víc hladu po vítězství.
Jenže bod je pro vás vzhledem k situaci v tabulce hodně málo.
To uvidíme až po 30. kole... Bod je méně než tři za vítězství, po němž jsme sahali, ale na druhou stranu zase více než žádný, pokud bychom s Libercem prohráli.
Zatím jste měl dost málo času na to, abyste hráče poznal. Hned na úvod jste jim ovšem jasně řekl, že nelze dokola měnit jen trenéry... Jak na vás reagují, jak pracují?
Moc dobře vím, že pro mě nebylo ideální nastoupit v rozehrané soutěži. Na druhé straně jsem tím dostal možnost čtyř zápasů, během nichž mohu mužstvo poznat. Na nějaké závěry je ovšem ještě dost času. A jestli pak sáhneme ke změnám v kádru, to se nejdřív dozvědí hráči...
Fanoušci vás přivítali skandováním vašeho jména, dokonce si připravili i uvítací transparent. Jak vám bylo?
V tu chvíli jsem to nevnímal. Je to od nich pěkné. Přece jen jsem prožil na Žižkově tři krásné roky. A pamatuji si, že fanoušci tady jsou skvělí, i když jich není tolik jako na Spartě nebo na Slavii.
