Článek
V závěru zápasu jste zlikvidoval tutovku. Jste spokojený?
Kdepak, zklamaný. Olomouc sice byla fotbalovější, jenže my vedli. A pak si těsně před přestávkou necháme dát gól jako malí kluci.
Bohemka už zkrátka nehraje tak pěkně dopředu jako na začátku ligy.
Nejsme žádný Real Madrid, abychom tady kosili jednoho soupeře za druhým. Sbíráme bod po bodíku. A je pravda, že už to není tak koukatelné.
Ještě před měsícem jste byli v tabulce druzí za Spartou. Od té doby jste přestali vyhrávat.
V úvodu ligy jsme se dostali na druhé místo, protože nám fantasticky vyšel začátek. Ale dobře víme, že tak vysoko nepatříme. Řežeme to, jak se dá. Někdy jsou body zasloužené, jindy vydřené. Jsme rádi za každý, který získáme. Nemáme přece v mužstvu šest Brazilců, ale jen jednoho argentinského Maradonu, mladého Šumského, který na dospělý fotbal ještě nemá.
O to důležitější pak je, když v závěru chytíte střídajícímu Klesnilovi tutovku.
Byl to moc dobrý tah trenéra Psotky. Poslal na hřiště baskeťáka a ten vysoký hráč se prosadil k hlavičce. Snažil jsem se při ní, jak jen to šlo. Povedlo se mi míč vyrazit. To s gólovou střelou Hořavy šlo těžko něco dělat. Kluci ho nechali projít a vystřelit. A on to bohužel pro mě trefil.
O basketu mluvíte i v souvislosti s rozhodčím Hrubešem.
Přesně. Chceme hrát fotbal, ale on z toho udělá vlastně basket – píská každý kontakt. Navíc osmdesát procent proti nám. Když dával kartu Jindřiškovi, řekl jsem mu, že je na nás přísnější. Tak jsem dostal kartu taky...
Trenér Medynský slavil v den zápasu 47. narozeniny. Gratulace se vám tedy na hřišti moc nepovedla.
Škoda. Vítězství jsme trenérovi dát chtěli, takhle mu jen poblahopřejeme.