Zbitý, otřesený, zkrvavený. Tak dochytal Vaclík duel v Liberci

Šlo o první příčku a vedení v lize, takže fotbal bolel. Sparťanského gólmana hodně, protože před jeho bránou se hned několikrát zajiskřilo. V první půli, když se drali do šancí domácí útočníci Rilke a  Breznaník, po změně stran také, neboť i obránce Gebre Selassie zkoušel své ofenzivní vlohy a až před Vaclíka se dostal.

Trefil ho. Nechtěně a neúmyslně, ale rána to byla. A pořádná. „Šel za balónem hodně agresivně. Oběma nohama napřed, což já nemohu, takže mě trefil do břicha a já o sobě chvíli nevěděl," líčil Tomáš Vaclík střet s Gebre Selassiem, po němž si připadal jako boxer, který dostane tvrdý úder přímo na solar.

On se přitom ze dvou předchozích už otřepával. „Nejdříve mě přejel Rilke. Neúmyslně, ale pořádně. A pak do mě vletěl ještě Breznaník, od něhož jsem ale něco podobného čekal, protože podobným stylem hraje soustavně. Možná dostal dokonce pokyn, aby do mě takto chodil," vybavoval si Vaclík okamžiky z první půle, po nichž byl groggy.

„Do přestávky to ještě šlo, ale v teple kabiny se mně začala motat hlava a chtělo se mi zvracet. Možná od nakopnuté páteře, určitě od žaludku," přiznával, že mu nebylo dvakrát dobře.

„Trenéři ale chtěli, abych zkusil chytat dál a proto jsem do brány šel. Já tam chtěl sám, ani mě nenapadlo, že bych se nechal vystřídat."

Sparťanskému  trenérovi Martinu Haškovi možná bleskly hlavou reminiscence na pozimní pohárový duel Evropské ligy v rumunské Vasluii, kdy otřesený gólman Blažek také zůstal v bráně a zápas nakonec po jeho chybě skončil pro Pražany kalvárií. I proto letenský doktor pendloval ve druhé půli mezi lavičkou a Vaclíkovou bránou, aby zjišťoval, jak se Vaclík cítí a zda může pokračovat.

„Prvních dvacet minut to nic moc nebylo, ale chtěl jsem zápas dochytat a klukům pomoci. Však jsem do doktorovi říkal," líčil mladý sparťanský gólman své konzultace s lékařem v průběhu druhých pětačtyřiceti libereckých minut.

„Některé zákroky byly sice trochu záludnější, ale šlo o první místo," nedělal z modřin, podlitin a krvavých šrámů po skončení zápasu vědu. Podstatné pro něho bylo, že Sparta vyhrála, Liberec o bod přeskočila a titul má zase ve svých rukou.

„Pokud tedy vyhrajeme všech šest zbývajících ligových zápasů, což zase až tak jednoduché nebude. Čeká nás těžká série, neboť v příštím kole hrajeme doma s Teplicemi a pak jedeme do Mladé Boleslavi. Teď jsem ale hlavně rád, že jsem napravil předchozí zápas s Příbramí, který se mi příliš nepovedl a z něhož jsem byl celý týden dost špatný," přiznával Vaclík, že tři body z Liberce představují tu nejbáječnější hojivou náplast na zbité tělo.