Článek
Jako kanonýr jste se prezentoval především při domácích zápasech. Tentokrát vám to vyšlo poprvé i venku.
Ano, je to můj první gól na hřištích soupeřů v sezóně. Už před utkáním jsem klukům říkal, že Liberec je moje město a že se mi tady daří. Prožil jsem ve Slovanu nejlepší období fotbalové kariéry včetně titulu z roku 2006. A mám v Liberci pořád kamarády a známé. Dával jsem tu góly už za Slovácko i Slavii a těší mě, že jsem na to navázal i v dresu Dukly.
Co rozhodlo o vašem vítězství?
Bojovnost a soustředěnost. Po té naší brance jsme se sice trochu zatáhli a domácí nás zatlačili. Měli standardky a asi dvě šance, které mohly skončit gólem. Podržel nás brankář Filip Rada.
Všímal jste si výkonů soupeře?
Samozřejmě. Zdálo se mi, že se liberečtí kluci možná podvědomě šetří na Evropskou ligu proti Freiburgu. Byli trochu vyčichlí, čehož jsme se snažili využít. Slovanu se v poslední době nedaří střílet branky a hráči to asi mají v hlavách.
Ale zůstaňme u Dukly. Jak byste zhodnotil dosavadní podzimní účinkování našeho týmu?
Hrajeme kombinační fotbal při dodržování trenérových pokynů. Zatím se nám daří. Soupeři se na nás sice dobře připravují, ale praktikujeme si svůj styl a přehráváme je. Jedině Sparta nás zaskočila, jinak jsme byli v ostatních zápasech podle mého názoru lepším týmem.
