Článek
Litvínovský tým měl dlouho pověst bezhlavých útočníků. Pořád dopředu, pořád tlak do branky soupeře a obrana často zůstávala v nedbalkách. Teď už to neplatí. „Nikam se necpeme. Dáváme si pozor, abych soupeři nenabízeli prostor na brejky,“ pravil Šlégr. Souhlasil, že důležité byly přesilovky i oslabení. „Docela nám jdou. Nehrajeme je staticky a to se vyplácí.“
Klíčové byly také tři litvínovské trefy nad rameno vítkovického brankáře Štěpánka v první třetině. „Všechny skončily v horním růžku branky, bylo tam místo akorát na ten puk. Z těch gólů bych však mladého vítkovického gólmana nevinil,“ bránil Šlégr domácího brankáře.
„O střídání jsem si já neřekl. Viděl jsem ale, že na střídačce si Marek Pinc nasazuje masku, tak jsem to zabalil,“ krčil rameny Jakub Štěpánek. „Museli jsme něco udělat, tři góly za prvních patnáct minut je hodně,“ vysvětlil střídání brankářů v 16. minutě domácí asistent Kamil Konečný.
