Článek
Západočeši ale i bez svého vůdce zásluhou obratu dosáhli na výhru a dál se zaslouženě vyhřívají na extraligovém výsluní.
Když Straka krátce po zápase přišel mezi novináře, viditelně kulhal. Před nepříjemnou újmou jej neochránily ani chrániče, ihned po zásahu se mu na holeni udělala velká boule. „Po první třetině jsem si to nechal opíchat, nijak se to ale nezlepšilo. Ta bolest se naopak ještě trochu stupňuje,“přibližoval svůj stav plzeňský kapitán, kterého ještě večer čekal odjezd do nemocnice, kde se měl dozvědět podrobnější zprávy. „Nechci tady teď plácat nesmysly. Počkám si, co mi ukážou snímky,“ nechtěl předjímat vážnost svého zranění. „Doufám, že to bude v pohodě.“
Že Straka svému týmu bude ve zbytku zápasu citelně scházet, si jeho spoluhráči dobře uvědomovali. „Vždycky bude chybět, to je jasné. Musíme se s tím ale vypořádat a semknout se,“ nehledal výmluvy Strakův parťák z elitní plzeňské formace Tomáš Vlasák. V průběhu druhé třetiny se přitom zdálo, že se to Západočechům nejspíš nepodaří. Sparta se dostala do dvougólového náskoku a byla na koni. Indiáni navíc dopláceli na to, že utkání v té době probíhalo v nervózní atmosféře. Vždyť rozhodčí během prostřední dvacetiminutovky rozdali hned sedmnáct dvouminutových trestů...
Hektický zápas
„Zápas byl hektický, v té době postrádal tempo. K vidění bylo hodně potyček a vyloučení,“ souhlasil Vlasák, který vysvětluje, proč tomu tak bylo. „Bylo to vyhecované z obou stran. My jsme chtěli vyhrát kvůli Mariánovi (Jelínkovi, kouči Plzně), Sparta zase potřebuje do šestky. Z toho pramenily emoce.“ I proto před třetí třetinou padala v hostující kabině slova o utlumení vášní. „Trenér to připomněl, my jsme si k tomu taky něco řekli. Potřebovali jsme se oprostit od emocí, protože jsme byli hodně vylučovaní. Pomohlo nám to,“ uvědomuje si Vlasák.
Plzeň dvougólové manko smazala, nakonec se v předposlední minutě dokonce sama dostala do vedení. „I když jsme prohrávali 1:3, věřili jsme, že to můžeme zvládnout otočit,“ tvrdil Vlasák, že ponurá atmosféra mezi jeho spoluhráči nepanovala. To ani tehdy, když Netík v závěru, bezprostředně po vedoucím gólu Západočechů, poslal zápas do prodloužení. „Měli jsme si to už pohlídat, ale zaplaťpánbůh, že máme dva body,“ radoval se Vlasák ze své trefy v nastavení. „Klobouk dolů před klukama, když jsme prohrávali už o dva góly. Makali, podali fantastický výkon. Ale já jsem věděl, že to otočí, ani jsem se nebál.“ doplnil jej Straka.
Čtyřbodový náskok
Plzeňští se tak i po třech čtvrtinách základní části vyhřívají na výsluní extraligy, druhé Pardubice na ně ztrácí čtyři body. „Panuje tu pohoda,“ libuje si Straka, kapitán a generální manažer týmu. Současné postavení mužstva se přímo úměrně projevuje i na samotných výkonech hokejistů. „U každého mužstva, kterému se daří, jde sebevědomí nahoru, hráči si víc dovolí,“ popisuje největší rozdíly Vlasák. „Je to příjemné, už jen kvůli fanouškům. Přál bych si, aby to vydrželo co nejdéle, ale nesmíme usnout na vavřínech, protože by se nám to vymstilo. Musíme poctivě makat dál,“ přidává.
Z posledních čtrnácti zápasů vyhrála parta okolo Straky hned třináctkrát, a tak ji po dlouhé době s téměř stoprocentní jistotou v závěru základní části nečekají nervy spojené s bojem o samotnou účast v play-off. „Jsem klidnější, protože máme spoustu bodů,“ usmívá se Straka. A i Vlasák poprvé v plzeňském dresu poznává pocit, jak vypadá bezstarostný závěr základní soutěže. „Je to lepší než mít nůž na krku a vědět, že v každém zápase musím bodovat, abych se někam dostal.“ To nyní Plzeň trápit nemusí. Pokud si i v závěrečné čtvrtině udrží současnou formu, do vyřazovacích bojů by dokonce měla vstoupit jako nejvýše nasazený tým.
