Článek
Zlín jste nejprve nalomil na konci druhé třetiny, kdy jste poslal Slavii do vedení 2:1, hned na začátku třetí části jste pak přidal další trefu. Myslíte, že právě vaše dva góly byly pro čtvrtou výhru v sérii klíčové?
Asi jo. Když v takhle důležitém zápase odskočíte na rozdíl dvou gólů, je to znát a tým se uklidní. Zlín se pak kontaktní brankou zase dostal do hry, my jsme ale hned dokázali odpovědět. Jsme rádi, že jsme to zvládli, protože to nebyl jednoduchý zápas. Myslím ale, že jsme vyhráli zaslouženě.
Cítil jste na konci druhé třetiny za stavu 1:1, že přichází váš čas? Že mužstvo na vás, jako lídra, spoléhá?
Ani ne, ale je jasné, že člověk chce. Ví, jakou má v týmu roli a chce mu co nejvíc pomoct. O to víc, když je průběh zápasu vyrovnaný. Jsem jen rád, že se to povedlo.
Bolel vás gól na 2:1 hodně? Po jeho vstřelení jste inkasoval krosček do obličeje...
Ne, ne. Puk byl v síti a to je lepší, než krosček.
Kde podle vás hledat hlavní důvod, že jste favorizovaného soupeře vyřadili?
Semknuli jsme se. I když Zlín skončil druhý, věřili jsme si na něj. Věděli jsme, že přes něj můžeme postoupit. Věděl jsem, že pokud budeme hrát svojí hru, přehrajeme ho. Zlín hrozil hlavně v přesilovkách, ale ve hře pět na pět jsme byli lepší a aktivnější.
Jak vám tedy bylo, když jste hned ve třinácté vteřině putoval se čtyřminutovým trestem za katr?
To bylo nešťastné, nechtěl jsem to. Vylítla mi hokejka do obličeje Martina Hamrlíka. Nadšenej jsem nebyl, ale co jsem mohl dělat. Ale kluci to výborně odbránili, Zlín za ty čtyři minuty neměl jedinou šanci. Paradoxně nás to spíš nastartovalo.
Uvědomil jste si, že od té doby, co jste po Josefu Beránkovi převzal kapitánské céčko,to Slavii náramně šlape?
Myslím, že ne. Samozřejmě jsem rád, že můžu ve svých letech dělat kapitána v takovém týmu, ale jinak to není nic výjimečného. Snažíme se tu vytvořit jednu partu, protože jen tak můžeme někam dojít.
Sezónní cíl jste si již splnili. Co dál?
Postoupit do semifinále ze sedmého místa ze základní části je samozřejmě úspěch, ale my budeme chtít jí dál. Ať už to budou Vítkovice, nebo Sparta, zase se dá postoupit. V žádné sérii nejsme favoritem, můžeme hrát v klidu. Klidně můžeme postoupit.
Přál byste si, stejně jako trenér Růžička, raději Spartu?
Já bych byl ještě radši, kdyby to se Spartou bylo velké finále. Ale to už je trošku daleko. Zápasy se Spartou jsou výborné, ale je mi prakticky jedno, na koho půjdeme. Když bude Sparta, bude Sparta. Když Vítkovice, tak Vítkovice.
