Článek
Vysokou výhrou 7:1 v Litvínově jste ukončili šňůru dvanácti extraligových zápasů bez tříbodového zisku. Spadl vám velký kámen ze srdce?
Určitě. Už jsem vůbec nerozuměl tomu, proč jsme se najednou tak zadrhli a nedokázali doma porazit ani Kladno či Mladou Boleslav. Teď už se snad zase všechno obrátí k lepšímu a zahrajeme si v závěru sezóny vyřazovací zápasy.
Vám asi v posledních týdnech hodně chyběly tradiční děkovačky s brněnskými fanoušky po vítězných utkáních?
Moc. Děkovačky miluju. Hokej je dneska byznys a potřebuje nějakou tu show. Je to navíc můj styl, jsem totiž takový živý a aktivní gólman. Kontakt s diváky, kteří v Brně vytvářejí fantastickou atmosféru, si doslova užívám. Nebavilo by mě nastupovat v poloprázdných halách, kde by bylo ticho skoro jako v kostele. To je bohužel u nás ve Finsku dost běžné.
V Brně je nyní hokej nesmírně populární. Zastavují vás lidé třeba také na ulici?
Velmi často. Na ulici i v tramvaji se se mnou dávají do řeči. A téměř každý si řekne o podpis. Dřív mi přáli hlavně zdraví a hodně štěstí, ale poslední dobou se mě skoro všichni ptali, proč Kometa pořád prohrává.
Hovoříte dobře česky. Bylo složité naučit se tak obtížný jazyk?
Začal jsem s tím už před šesti lety, kdy jsem chytal ve Vsetíně. Tam jsem měl na češtinu a potom i v Bratislavě na slovenštinu učitele. Nejvíc jsem se ovšem naučil tím, že jsem se snažil mluvit česky se spoluhráči, trenéry i dalšími lidmi. Zhruba před čtyřmi roky jsem definitivně opustil angličtinu. Teď všemu v češtině rozumím, chystám se v ní ale ještě víc zdokonalit.
V Česku tedy hodláte setrvat i po této sezóně?
Mám v Kometě podepsanou smlouvu ještě na další rok a nevidím problém v tom ji dodržet. Potom už bych ale chtěl zkusit něco jiného. Mým snem je dostat se přes KHL do zámořské NHL a třeba i do finské reprezentace, do níž jsem už nakoukl v roli třetího brankáře.
V Brně se vám líbí?
Moc. Máme tu s manželkou a dcerou všechno, co potřebujeme. Dcerka se dala na stolní tenis a žena už ví, kde jsou téměř všechna nákupní centra. Společně chodíme ve volných chvílích venčit našeho psa, anebo si někde dáme dobrou večeři. V tom vidím velký rozdíl oproti Finsku. Tam tolik lidí do restaurací zdaleka nechodí.
Takže se v Česku cítíte lépe?
To zase ne, doma je doma. Ale ani tady si v žádném případě nestěžuji. Po sezóně se už ale budu zase těšit na sever.
Jak obvykle trávíte dovolenou?
Aspoň na týden většinou cestuji za teplem k moři. Doma v Tampere ale nikdy moc nelenoším. Chytám ryby, fotím nebo se scházím s kamarády. Prostě relaxuji. A taky občas chytám v in-linovém týmu a rekreačně si zahraju i florbal. To ovšem jako útočník. Doma ve Finsku mám klid, protože mě tam paradoxně zná mnohem méně lidí než v Česku. Zdaleka tam nejsem tak populární.
Dáte si někdy během dovolené finskou vodku?
To ne, tvrdý alkohol nepiju. Ale v Česku mně chutná pivo. Některé značky se dají koupit i u nás.
Máte raději léto nebo zimu?
O trochu víc léto. V zimě se mně líbí, když je hodně sněhu, pěkné počasí a aspoň dvacet stupňů pod nulou. To u vás ale člověk takřka nezažije.
Prý ve Finsku studujete matematiku.
Je to tak. Mám to ovšem hodně složité. Studiu se mohu pokaždé věnovat pouze od konce staré do začátku nové sezóny. To je jen pár měsíců. Chci ale za každou cenu školu dokončit. Vždyť ve Finsku má vysokoškolské vzdělání skoro každý. Bude mi to ovšem ještě trvat minimálně čtyři roky, pokud se to vůbec povede.
Plánujete využít vysokoškolský diplom po skončení hráčské kariéry?
To ještě nevím. Zatím marně přemýšlím, zda by mě bavilo zůstat u hokeje jako trenér či třeba sportovní ředitel, anebo se vrhnu na něco jiného.
Co by to mělo být?
S kamarády vlastníme ve Finsku reklamní firmu. Vytváříme třeba internetové stránky. Já jsem sales manager. Tohle by mohl být základ pro moji nehokejovou budoucnost.
