Článek
Vytáhlý 27letý forvard se neprosadil v zámoří do sestavy týmu NHL New Yorku Islanders a vracel se do kádru holešovického týmu k jednatřiceti zápasům základní části. V play-off se ovšem v prvním útoku s Tonem a Markem rozjel ke skvělým výkonům. Zvláště duely proti Slavii ho zastihly v životní formě.
"Proti slávistům to bývá vždy vyrovnané. Slávisté hrají výborně v obraně a zápasy končívají většinou rozdílem jednoho gólu," tvrdí Chabada, jenž se nikdy nevyhýbá tvrdému hokeji a potvrdil to i v závěru vypjatého čtvrtého duelu. Když v obranné třetině Slavie krátce před závěrem zalehl obránce J. Novák puk, Chabada se ho snažil vydolovat za pomoci několika krosčeků a nakonec se v poslední vteřině úspěšně vrhnul po kotouči v brankovišti domácích.
"Celá situace vyšla ze hry, ale makali jsme až do konce, tak jsme si odměnu zasloužili. Přirozeně v tom byla i dávka štěstí," tušil Chabada, který si hned vzpomněl, že v play-off už podobnou branku v závěru zápasu zažil. Ovšem pouze jako divák u televize. "Když hrály Pardubice ve čtvrtfinále, tak Ota Janecký těsně před koncem mával na diváky, ale Vítkovice ještě stihly dát gól," vylovil z paměti.
Na nájezdy si nevěřil
Ač nejlepší střelec svého týmu, Chabada však dvakrát nenašel odvahu jít střílet samostatné nájezdy. "Rozhoduje se podle momentální formy a po prodloužení jsem byl v obou utkáních unavený a už jsem si tolik nevěřil," líčil útočník, který se naopak obdivoval dokonale provedeným nájezdům spoluhráče Petra Tona, který jel na Fraňka při penaltách hned třikrát a nikdy se nemýlil.
Při samostatných nájezdech si gólman Sparty Petr Bříza dokonce přál, aby se Chabada na průběh penalt raději vůbec nedíval. "Tak jsem mu to splnil a pak jen dvakrát slavil výhru," usmíval se Chabada, který by dnes samozřejmě sérii rád ukončil. Zároveň ale tuší, že to jeho tým bude stát spoustu fyzických a zejména psychických sil. "Určitě ještě není hotovo. Dokud nebudeme mít v kapse čtvrtou výhru, tak nemůžeme vůbec jásat."
