Článek
Ten podepsal tříletou smlouvu v Liberci a v pátek v poledne tam už převzal svůj dres číslo 33. "Trojky mám prostě rád," říkal s nevinným úsměvem, ale o ambicích severočeského klubu mluvil 30letý gólman naprosto vážně: "Kdybych nevěřil, že Liberec jednou může vyhrát extraligu, tak tady nejsem."
Připouští ale, že útok na mistrovský titul nemusí přijít hned příští sezónu, kdy je hlavním cílem premiérová účast v play-off. "Snad jsem si vybral ten správný klub, abych v kariéře ještě něco dokázal a doufám, že během mého angažmá dojdeme až na vrchol."
Chtěl už domů
Do Liberce hodlá přestěhovat celou rodinu. "Dům ve Velké Dobré u Kladna si necháme, ale nyní chci bydlet tady, abych se mohl s čistou hlavou soustředit na hokej a netrápit se dojížděním. Starší z dcer se mi brzy podařilo získat na svou stranu, když jsem ji slíbil, že bude moci vidět babičku každý týden a ne jen dva měsíce v létě, jak byla dosud zvyklá. Udělali jsme důležitý životní krok, nejen já, ale i moje žena a obě holky. Najdeme si v Liberci nějaký domeček a mohlo by se nám tady líbit," přiblížil Hnilička.
O návratu domů přemýšlel téměř rok. "Do Liberce mě nasměroval kamarád a spoluhráč z reprezentace Šlégr. Vysvětlil mi, proč by se mi tady asi mělo líbit. Lákalo mě i solidní zázemí a dobré fungování klubu, navíc od podzimu 2005 se tu bude hrát v nové hale a došel jsem i k názoru, že je čas vrátit něco českému hokeji. Jen chvíli se mi do toho zamotaly finance a Rusko, ale bral jsem i ohled na rodinu, chtěli jsme domů."
Už ztratil chuť v NHL stále něco dokazovat. "Mrzí mě hlavně poslední sezóna, kdy mi v Los Angeles nedali šanci. Za tím vším je ale udělána tlustá čára a myslím, že jsem v Česku nadobro. Za pět let se asi extraliga trochu proměnila, ale vyrostl jsem tu, takže se určitě budu umět přizpůsobit a neměl by pro mne být problém zase přivyknout evropskému stylu."
Přidá se na ledě
Letní přípravu na suchu Hnilička absolvuje individuálně, k mužstvu se připojí až příští měsíc na ledě. "Připravuji se sám už několik let. Moc hráčů z liberecké kabiny sice osobně neznám, ale nevidím v tom problém. Dáme se dohromady na ledě, už se na ně těším. V Americe se každý hráč stará hlavně sám o sobe, česká mentalita je v tomto směru lepší."
Jedinec podle něj sám nikdy nevyhraje, o úspěch se musí zasloužit tým. "Nezáleží jen na hvězdách, ale je nutén, aby se přidali všichni, každý svůj díl. Zní to jako fráze, ale prostě to tak je," řekl Hnilička s tím, že považuje za svůj úkol přesvědčit spoluhráče o tom, že jedině tak lze dojít za úspěchem.
"Když se dá celý tým dohromady, může i realitní outisder dojít hodně daleko. Letošní finále Stanley cupu je toho důkazem. Doufám, že jsme v Liberci na začátku něčeho, co by mohlo přinést velký úspěch. "
Začne na Spartě
Návrat do Česka mu může přiblížit i reprezentační dres, který naposledy oblékl před třemi lety ve finále MS 2001. "Na to zatím nemyslím. Největší motivací je pro mě úspěch v extralize, pro něj udělám vše a dostat se do národního mužstva, to je něco navíc."
Na Hniličku hodně spoléhá i liberecký trenér Josef Paleček: "Jedná se o zkušeného brankáře, který ví, co potřebuje, proto mu dáváme na suchou přípravu volnost. Věřím, že se dobře připraví a vyrovná se i s velkým tlakem, pod kterým bude."
Velká zkouška čeká na Hniličku hned v prvním kole extraligy, kdy Liberec hraje na ledě pražské Sparty, kde brankář před odchodem za oceán působil. "Zdravě nervózní bývám před každým zápasem, ale nejsem ten typ, který se rozklepe. Jakmile vstoupím na led, tak ani moc nevnímám, co se děje za plexisklem."
Při očekávané výluce v NHL nemusí být Hnilička zdaleka jediným hráčem, který se vrátí do extraligy. "V mém rozhodování situace v zámoří nehrála podstatnou roli, ale obecně platí, že stávka v NHL je asi to nejlepší, co by mohlo český hokej potkat. Všichni kluci by hráli doma a z extraligy by okamžitě byla jednou z nejlepších lig na světě. Hráči, které máme v zámoří, jsou skvělí a potvrdili to také na mistrovství světa, kde byli herně nejlepší, ale bohužel nedosáhli na medaili," uzavřela nová hvězda libereckého hokeje.
