Článek
"Že se po nucené pauze budu v brance cítit tak dobře, mě trochu překvapilo," svěřil se gólman, na něho se do vítkovické ČEZ Arény přišel podívat i reprezentační kouč Alois Hadamczik a po utkání mu k výkonu gratuloval.
„Na začátku jsem zvládl tři jednodušší střely, pak už jsem chytal to svoje," pochvaloval si Kovář, který inkasoval jedinou branku až na začátku 57. minuty za stavu 2:0 pro hosty.
Ve snaze vyrovnat a vynutit si prodloužení Vítkovice odehrály posledních sedmdesát sekund bez brankáře Šindeláře s šesti hráči v poli. „Dvakrát jsme zbytečně vyhodili puk přes všechny čáry a zadarmo tak pustili Vítkovice do naší třetiny," chvíli se mračil Kovář. „Naštěstí jsme se ubránili a já jsem rád, že vedeme 2:1 na zápasy. Ve čtvrtém ale musíme hrát nadoraz, nesmíme spoléhat na to, že případný pátý máme doma."
Měl jsem i štěstí, uznal Kovář
Příležitost ujmout se v utkání vedení Vítkovice nevyužily ve 25. minutě a to se jim možná stalo osudným. Klimek najížděl sám na českobudějovickou branku, ale minul ji. „Udělal mi kličku, já se jenom rozplácnul. Kdyby puk zvednul a bránu trefil, byl bych bez šance," přiznal jihočeský hrdina Kovář.
„Já ho zvednout chtěl. Klička byla dobrá, ale najednou se mi zdálo, že mi puk ujíždí, a zazmatkoval jsem. Měl jsem ho zastavit a v klidu vystřelit nahoru, času bylo dost," smutnil Lukáš Klimek, jenž dobře věděl, co v úterním čtvrtém dějství musí jeho tým zlepšit, aby došlo na páté ve čtvrtek v Českých Budějovicích. „Tlak na soupeře musí být větší, především nám chyběl v přesilovkách."
Na konci první třetiny měly Vítkovice čtyřminutovou početní výhodu, kterou ale o minutu a půl zkrátil zbytečným vyloučením Malík. „Že jsme tu přesilovku přežili, byl asi klíč k naší výhře," mínil českobudějovický kouč Peter Draisaitl.
